Klub přátel Boskovic

zapsaný spolek
cz   en   de

Aktuality z Klubu

Výroční členská schůze

Jako každoročně, i letos se sešli členové Klubu přátel Boskovic na začátku roku, aby se zhodnotil rok uplynulý. Výbor Klubu svolal členskou schůzi na středu 22. února 2017 v 15.00hodin do videosálu kina Panorama v Boskovicích. Sešlo se 45 členů Klubu a při prezentaci každý zaplatil členský příspěvek. Ještě před zahájením programu schůze předsedkyně Klubu Jarmila Winklerová přítomným představila dr. Slonka, který přítomné informoval o Senior Pointu, který v Boskovicích funguje už od podzimu a seniorům pomáhá a radí jak je možné řešit jejich problémy. Po těchto informacích už začala vlastní schůze. Předsedkyně Klubu informovala členy o další změně, která se musela vyřídit, a sice to, že místo „občanské sdružení“ je KPB nyní už „zapsaný spolek“. Dále už následoval výčet jen těch nejdůležitějších akcí, které Klub zorganizoval v roce 2016. Byla to třeba jednání ohledně mikve, protože dům má nyní novou majitelku a navíc se stal národní kulturní památkou. S velkým zájmem proběhly dvě tematické procházky v Boskovicích spojené s výkladem. Náměstím provedla Jaroslava Kovaříková a Židovským městem Oldřiška Sokolová. V loňském roce vyšly jediné Vlastivědné listy Boskovicka. Bylo to spojené s historickou událostí, která se týkala Boskovic v době Napoleonských válek. Klubu se podařilo najít v kronikách jména vojáků a tří místních ošetřovatelů, kteří v boskovickém lazaretě zemřeli a jsou pohřbeni v zámecké zahradě. Panel s informacemi o této historické době byl instalován ve vestibulu Radnice a pamětní deska už je i na kříži v zámecké zahradě. Dalších akcí bylo ještě několik a jejich přehled si lze přečíst ve Výroční zprávě KPB za rok 2016. Dalším bodem programu byla zpráva o hospodaření a zpráva revizní komise, kterou přednesla Květa Mezerová. Předsedkyně Klubu ještě přednesla návrh na Plán práce na rok 2017. Výroční zpráva, zpráva o hospodaření a zpráva revizní komise i návrh Plánu práce na rok 2017 byly členskou schůzí schváleny. Závěrem schůze byl promítnut film o panu Jaroslavu Koutném a výstavě jeho Boskovického betléma o Vánocích 2016. Sladkou tečkou za setkáním členů KPB bylo tradiční občerstvení – káva a sladké zákusky.

Klub přátel Boskovic – Habsburkové – bábovka

Na čtvrtek 24. listopadu 2016 výbor KPB pozval na 15.00 hodin do videosálu kina Panorama své členy na pravidelné členské setkání.

V úvodu předsedkyně Klubu Jarmila Winklerová přivítala více než padesátku přítomných členů a seznámila je s programem setkání. Na začátku členy jen stručně informovala o největších akcích roku 2016 s tím, že podrobné hodnocení akcí bude prezentováno formou Výroční zprávy, která bude předložena na únorové členské schůzi. Jako významné akce roku připomněla procházku po Masarykově náměstí s komentářem Jaroslavy Kovaříkové, procházku Židovským městem vedenou Oldřiškou Sokolovou a doplnění informací z kroniky Boskovic o období Napoleonských válek a realizací panelu ve vestibulu radnice i desky se jmény zemřelých u kříže v zámecké zahradě.

Druhou část setkání si připravila Jaroslava Kovaříková. Vzhledem k tomu, že 21. listopadu uplynulo 100 let od úmrtí císaře Františka Josefa I., si velice pečlivě připravila zajímavou přednášku, ve které se věnovala některým osobnostem a událostem, které se týkaly rodu Habsburků. Bylo to velmi zajímavé, takže alespoň malý výčet toho, co přítomní s velkým zájmem poslouchali.

V 1. polovině 19. století byl rakouským císařem Ferdinand V., syn císaře Františka II. Byl považován za podivína a říkalo se mu Dobrotivý. V roce 1848 došlo k povstání, které bylo namířeno proti Metternichovi, protože právě on měl v celé monarchii vlastně hlavní slovo. Následovalo Pražské povstání v červnu téhož roku, po tom co rakouská vojska zaútočila na zástupce slovanských národů, kteří odcházeli ze Slovanského sjezdu. Došlo sice k velkému zatýkání, ale císař Ferdinand pak zatčeným udělil amnestii. Bylo to období, kdy rakouský trůn byl ohrožen. Žofie Wittelsbašská, švagrová císaře Ferdinanda, začala tehdy jednat se členy vlády o možnosti změnit hlavu státu a následníkem se měl, na její přání, stát její syn František. V prosinci 1848 se Žofie dohodla s císařovnou Marií Annou o nástupnictví svého syna. Ferdinand V. se vzdal trůnu a František se ve svých 18 letech stal císařem a začal vládnout jako František Josef I. a monarchie byla zachráněna. Císař ale stále podléhal vlivu a radám své matky Žofie. Neuposlechl ji až při volbě své nevěsty. Sám se rozhodl pro Alžbětu, do které se velmi zamiloval. Svatba se konala 24. dubna 1853 a nevěstě, které se říkalo Sisi, bylo 16 roků. To se Žofii vůbec nelíbilo a své snaše to stále dávala najevo. Když se pak Františkovi a Alžbětě narodily děti, Žofie si vymohla, že je bude vychovávat ona sama a Alžběta k nim měla jen omezený přístup. Sisi se život na císařském dvoře moc nezamlouval a tak začala hodně cestovat. Ráda cestovala do Uher, kde navštěvovala svého přítele, maďarského hraběte Gyulu Andrássyho. Díky dobrým vztahům císařovny Alžběty k Uhrám se vzájemné vztahy zlepšily a František Josef I. byl nakonec jmenován maďarským králem, Alžběta královnou a vzniklo Rakousko-Uhersko. Alžběta stále hodně cestovala aby unikala tvrdé etiketě císařského dvora a neustálé kritice své tchyně. Aby císař nezůstával v její nepřítomnosti sám, zprostředkovala mu v roce 1886 společnici, kterou se stala herečka Kateřina Schrattová.

V lednu 1889 syn Františka a Alžběty Rudolf, v té době následník trůnu, odjel se svou sedmnáctiletou milenkou pod záminkou lovu do Mayerlingu. Tam pak došlo k tragédii, kdy psychicky labilní Rudolf nejprve zastřelil svou milenku a potom i sebe. Matce zanechal dopis na rozloučenou. Alžběta se ve Vídni už zdržovala co nejméně, stále hodně cestovala a při jejích cestách ji také potkala smrt. 10. září 1898 byla zavražděna ve Švýcarsku, kde ji italský anarchista při nástupu na loď probodl pilníkem.

Po smrti své manželky se císař se svou dlouholetou přítelkyní Kateřinou scházel i nadále a trávili spolu hodně volného času. Jejich vztah sice nebyl velkým tajemstvím, ale na veřejnost snad prý nesměla vyjít informace, že císař František Josef I. a dvorní herečka Kateřina Schrattová uzavřeli manželství svědomí, jak tento sňatek nazývá katolická církev legalizaci vztahu, která má být utajena.

Po sebevraždě Rudolfa se následníkem trůnu stal jeho bratranec František Ferdinand poté co se následnictví vzdal jeho otec Karel Ludvík, bratr císaře. Rodové jméno d´ Este František Ferdinand přijal od svého příbuzného, po kterém převzal dědictví. Následník trůnu se zamiloval do Žofie Chotkové a oženil se s ní i přesto, že šlo o nerovný sňatek. První společnou cestou, kdy Žofie mohla svého muže doprovázet, byla cesta do Sarajeva. Stala se osudnou pro oba manžele, kteří společně zemřeli 28. června 1914 po výstřelech atentátníka.

Po zavraždění následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu se následníkem stal Karel, nejstarší syn Otty, bratra Františka Ferdinanda. Po studiích gymnázia v roce 1905 začala jeho vojenská kariéra, kdy vystřídal několik posádek v Čechách. V roce 1911 se oženil s princeznou Zitou Bourbonsko-Parmskou a v následujícím roce se jim narodil jejich první syn Otto.

Na trůn Rakousko-Uherského mocnářství nastoupil po smrti Františka Josefa I. v roce 1916 a již jako císař Karel I. byl také korunován Uherským králem. Karlův vztah k Čechům byl vždy velmi dobrý. Dost dobře mluvil česky, studoval v Praze, kam často rád jezdil. Velkým zklamáním pro něho i jeho rodinu bylo to, že po ukončení 1. světové války byli z nově vzniklého Československa vypovězeni. Odešli nejprve do Švýcarska, ale nakonec se usadili na Madeiře. Tam také Karel I. 1. dubna 1922 zemřel a je pohřben. Karel I. byl blahořečen papežem Janem Pavlem II. v Římě 3. 10. 2004. Blahoslavený Karel je posledním z českých králů a po svatém Václavovi je druhým panovníkem českých zemí, který se stal blahoslaveným.

V době vlády Karla I. byl následníkem trůnu jeho nejstarší syn Otto Habsburg, který se narodil 20. listopadu 1912. Zemřel 4. července 2011 a je pohřben v hrobce Habsburků.

Současnou hlavou rodiny je Karel Habsbursko-Lotrinský, vnuk posledního Rakousko-Uherského císaře Karla I. a syn Otto Habsburského.

Následníkem v čele dynastie je Karlův dnes devatenáctiletý syn Ferdinand Zvonimír, úspěšný automobilový závodník.

Císař František Josef I. se narodil 18. srpna 1830 ve Vídni. Vládnout začal v roce 1848 a jeho vláda, nejprve v Rakousku a potom i Rakousko-Uhersku, trvala 68 roků do 21. listopadu 1916.

Poslední částí programu setkání členů KPB bylo tradiční občerstvení – káva s bábovkou, koláči, setkání s přáteli, popovídání si v klidu a pohodě i obdivné reakce na zajímavou přednášku. Bylo vidět, že toto setkání bylo velmi příjemné a proto velké poděkování patří všem, kteří je připravili.

Prohlídka židovské čtvrti v Boskovicích s výkladem

Zájemci o prohlídku židovské čtvrti se 15. září 2016 shromáždili v 15 hodin před rezidencí, kde byli srdečně přivítáni paní Oldřiškou Sokolovou. Ta potom vedla celou prohlídku s výkladem. Hned v úvodu seznámila přítomné s tím jak židovská čtvrť vznikala. Bylo to již v době, kdy panství Boskovice, v letech 1547-1567, vlastnil rod hornických podnikatelů Ederů ze Štiavnice. Tehdy bylo Židům, kteří se postupně stěhovali do Boskovic, vyčleněno místo, kde si mohou stavět svoje domy. Jejich sídliště však muselo být od křesťanského města odděleno a tak vznikly 3 brány, které obě části Boskovic oddělovaly a uzavíraly se. Dochovala se však pouze jediná brána a to ta, kterou jsme vcházeli do židovského města, do Plačkovy ulice. Pokud byla židovská čtvrť spojena s křesťanským městem bez brány, uzavírala se řetězem. Židovská čtvrť měla svoji správu, svoje zvyky a rituály související s jejich náboženstvím, které mohly být uplatňovány jen v židovském městě.

Domy v Plačkově ulici byly stavěny po levé straně. Na pravé straně jsou domy nepatřící do židovského města, jsou to zadní trakty domů z náměstí. V židovském městě bylo stále více obyvatel a místa pro stavbu nových domů bylo stále méně. Vytýčené území se ale nesmělo rozšiřovat. Při stavbě nových příbytků tedy řešili problém tím způsobem, že si kupovali pro nástavbu místa na původních domech, někdy i s vlastním vchodem. Tak vznikala kondominia. Docházelo i k tomu, že dům měl i více majitelů. Někdy zasahovala nástavba i na dům sousední, podle toho jaká byla možnost místa a podle financí stavebníka. Kondominia se vyznačovala i tím, že majitelé na fasádě použili každý jinou barvu, aby vyznačili svůj příbytek a to bylo v židovském městě vlastně kuriozitou.

Některé fasády byly také ozdobené římsami, jako např. na domě č. 5 ve stylu empírového slohu nad dveřmi a okny s půlsluncem, prvek, který známe ze zámku. Zajímavý je další dům, kde jsou v prvním patře dveře, které vedou do prázdna. Jiný majitel než ten v přízemí je používal k dopravě větších předmětů do svého bytu, asi z důvodu úzkého schodiště. Další zastávkou byl dům č. 25, který byl vlastníkem rakouského rituálního řezníka z Vídně Fleischmanna. Tady se narodila Rosa Fleischmannová, budoucí manželka známého komunistického funkcionáře Jiřího Dimitrova. O něm a další souvislosti o jejich rodině promluvila Dr. Helena Janíková.

Následovala prohlídka Zwickerova domu, kde si na chodbě mohli účastníci prohlídky prohlédnout stálou výstavu historických fotografií a připomenout si, jak židovské město vypadalo před roky.

Následoval židovský rabinát – dům č. 45, náměstíčko U vážné studny s bývalými masnými krámy, ulička vydlážděná kočičími hlavami a synagoga maior, která je nejvýznamnější stavbou v židovském městě. Její starší část byla postavena v roce 1639 a později byla rozšířena směrem k náměstí. Bohatá výmalba této památky je nejucelenější výzdoba synagogy a pochází z 2. poloviny 17. století. Jsou zde přírodní motivy a tajemně vypadající hebrejské nápisy. Jsou to modlitby, které sloužily jako nápověda zbožným chudým Židům, kteří neměli svoje vlastní modlitební knížky.

V tomto pro Židy tak posvátném místě paní Sokolová obsáhle také přítomné seznámila s židovskými obřady, které provázely každého zbožného Žida od narození až do jeho smrti.

Poslední zastávkou pak byla rituální lázeň mikve. Tím byla prohlídka s paní Sokolovou zakončena. Předsedkyně Klubu přátel Boskovic paní Jarmila Winklerová poděkovala paní Sokolové za velmi poutavý a obsáhlý výklad o židovském městě. Všichni přítomní byli, podle potlesku, velmi spokojeni, protože se jistě dozvěděli nové věci o životě židovských občanů Boskovic. Informace o nich pomalu, ale jistě zapadají do zapomnění. Na přání přítomných byla přislíbena i prohlídka židovského hřbitova.

Boskovický betlém v Boskovicích

V úterý 4. prosince 2012 se v muzeu v Boskovicích konala předvánoční společná akce Klubu přátel Boskovic a Muzea Boskovicka. Organizátorům akce se podařilo opět po čase přivézt z Třebechovic pod Orebem Boskovický betlém Jaroslava Koutného a představit ho veřejnosti. Zajímavostí tohoto betlému je to, že představuje konkrétní lidi, které autor, ale i mnozí současní boskovičtí pamětníci znali. To co je ovšem také mimořádně zajímavé a důležité je doprovodný text, kde autor na tyto lidi vzpomíná a doplňuje i různé příběhy ze svého mládí. Podle textů z této kroniky pak mohl Klub přátel Boskovic připravit i vydat samostatnou knížku. Kronika i knížka byly při této příležitosti vystaveny a části textů byly také předčítány. Přítomní si také mohli poslechnout vyprávění o autorovi, ale i o historii vzniku tohoto betlému. Vzhledem k tomu, že autor Jaroslav Koutný se ze zdravotních důvodů akce nemohl zúčastnit, poslal aspoň další tři figurky, z nichž jedna představuje kardinála Tomáše Špidlíka.

Fotosoutěž Boskovice známé - neznámé

Během roku 2012 probíhala fotografická soutěž vyhlášená Klubem přátel Boskovic na téma Boskovice známé – neznámé. Vyhlášení výsledků soutěže spojené s vernisáží se uskutečnilo v kině Panorama v listopadu t. r. ve spolupráci s KZMB a za účasti představitelů města Boskovice.

Vzpomínková akce na odsun Židů

Klub přátel Boskovic připravil na 13. března 2012, ve spolupráci s Městem Boskovice, Gymnáziem Boskovice a Muzeem Boskovicka, vzpomínkovou akci, která připomněla 70. výročí odsunu židovského obyvatelstva z Boskovic a nejbližšího okolí. Všichni se museli shromáždit 14. a 15. řezna 1942 na náměstí U Vážné studny. Poté odešli na nádraží odkud byli transportováni do Brna a potom do koncentračních táborů. Bylo jich 458, ale po válce se jich vrátilo pouze 14.

Podrobný referát o této smutné události připravila a přednesla Jaroslava Kovaříková. Následovalo vyprávění místopředsedy brněnské Židovské obce Petra Mayera, který poděkoval organizátorům za realizaci této akce a vyprávěl o tom, jak se žilo v rodinách těch, kteří prošli, jako jeho rodiče, hrůzou koncentračních táborů. Na závěr byl promítnut film Naděje, který natočili studenti boskovického gymnázia a který zaznamenal autentické vzpomínky tří boskovických Židů, kteří přežili koncentrační tábory.

Další část vzpomínkové akce se přesunula na náměstí U Vážné studny, kde právě 14. a 15. března 1942 bylo shromaždiště všech židovských obyvatel Boskovic. Po zapálení svíček průvod přešel až na nádraží, kde bylo vytvořeno pietní místo, kde svíčky mohly dohořet.

A. B. 150

Co toto spojení písmen a čísel znamená? Takto jsme si vedli poznámky, které jsme už od jara dělali, když jsme připravovali nejdůležitější akci Klubu přátel Boskovic pro rok 2011.

Šlo totiž o vzpomínkovou akci ke 150. výročí narození Augustina Bergera. Boskovického rodáka, světoznámého tanečníka, baletního mistra, choreografa a zakladatele baletu Národního divadla v Praze.

Ve čtvrtek 29. září 2011 se ve videosále boskovického kina Panorama sešli zástupci všech organizací, které se na akci podílely. Za Národní divadlo Praha přijelo osm hostí, za KPB členové výboru, za MÚ Boskovice pan starosta a paní místostarostka, Bedřich Čelikovský – autor návrhu pamětní desky a Vít Paděra, který nechal tuto desku odlít. Přítomni byli také zástupci KZMB v čele s panem Oldřichem Kovářem, který celou akci moderoval. Po vzájemném představování a přípitku na zdar akce následovala prohlídka výstavy ve foyer kina věnovaná Augustinu Bergerovi. Program pokračoval v kinosále, kde paní Božena Brodská z ND Praha seznámila asi 90 přítomných se životem a dílem Augustina Bergera. Přednášku doplňovaly i projekce fotografií i zajímavých materiálů. Po skončení přednášky paní Brodskou na pódiu vystřídala první sólistka baletu ND Praha paní Tereza Podařilová, která zatančila „Umírající labuť“. Byl to opravdu skvělý zážitek a bohatý potlesk to potvrdil.

Pokračování vzpomínkové akce pak proběhlo na Masarykově náměstí. Paní Jaroslava Kovaříková přítomným přiblížila osobnost Augustina Bergera a o jeho významu pro český balet pohovořil pan Martin Rypan z ND Praha. Odhalení pamětní desky panem starostou Boskovic a předsedkyní Klubu přátel Boskovic veřejná část akce skončila. Následovalo ještě setkání všech organizátorů, na kterém se ještě domlouvala účast boskovické delegace na oslavě 150. výročí narození Augustina Bergera, která se konala 7. října t. r. v Praze.

Na ten den ND Praha připravilo seminář, který opět připravila paní Brodská. Její přednáška byla doplňována ukázkami baletu. Členové boskovické delegace, kterou tvořili členové KPB a KZMB, si potom mohli prohlédnout interiéry Národního divadla a u busty Augustina Bergera položit květiny. Velkým překvapením pro všechny bylo setkání s přímými potomky rodiny Bergerů, kteří žijí ve Švýcarsku a na tuto akci se do Prahy přijeli podívat. Pražská vzpomínková akce pak byla večer ukončena slavnostním představením Labutího jezera.

Organizace celé vzpomínkové akce byla velmi náročná, ale je možné říci, že jak v Boskovicích, tak i v Praze se setkala s velkým ohlasem. Poděkování a slova uznání byly jistě pro všechny organizátory zaslouženou odměnou.

CODEX GIGANT

Ve dnech 5. -13. července 2008 byla ve výstavních prostorách Muzea Boskovicka vystavena maketa nejvetší knihy sveta Codexu Gigant, která byla vyrobena pro olomoucký knižní veletrh Libri 2007. Paní ředitelkou muzea jsme byli pozváni na besedu, kde pan Jiří Fogl velice zasvěceně a poutavě vyprávěl o realizaci této makety. Následné dotazy i možnost si tuto knihu prohlédnout byly opravdu silným zážitkem a ti, kteří se akce zúčastnili, byli nadmíru spokojeni.

Olga Oldřichová

Na 4. června 2008 jsme připravili besedu s paní Olgou Oldřichovou – Šicnerovou. Beseda se konala u příležitosti 80. narozenin paní Oldřichové. Téma si zvolila sama – Olympijské hry Londýn 1948, protože byla jejich přímou účastnicí. Kromě samotného závodu bylo jistě velkým zážitkem i přijetí u britské královny. (viz VL – červen 2008).

Informační tabule naučných stezek

V poslední době se musíme pravidelně zabývat ve výboru poškozenými texty na informačních tabulích naučných stezek. Nevíme, co vandaly vede k tomu, že vytrhávají kusy zalaminovaných textů a ničí je. Nás to stojí nemalé prostředky i zbytečnou práci členů.

Prosíme tyto vandaly, nechte informační tabule v nepoškozeném stavu, ať dobře slouží návštěvníkům Boskovic. Ostatní občany pak žádáme, pomozte nám tyto tabule hlídat a upozorněte na vandaly, pokud se Vám je podaří zjistit. Budeme Vám za to vděčni.

V této souvislosti musíme poděkovat brněnské Nadaci Veronica, která nám svým finančním darem velmi pomáhá informační tabule udržovat.

Rituální lázeň - mikve

V poslední době bylo v médiích uveřejněno několik informací o mikve v Dobrušce a v Mikulově. Tyto informace však byly neúplné a zkreslené.

Na tyto informace jsme reagovali dopisy do České televize - Toulavé kamery, do deníku Moravský deník i do obou míst a informovali jsme je, že mikve v Dobrušce není jediná v ČR, ani mikulovská, pokud ji zrekonstruují nebude první na Moravě. Zároveň jsme všem zaslali námi vydané propagační materiály a fotografii.

Členská schůze KPB a Hovory s ...

Výbor kPB svolal na úterý 9. října 2007 členskou schůzi. Schůze se uskutečnila ve videosále kina v 16.00 hodin. Na schůzi byly členům podány informace o činnosti KPB od poslední schůze.

Na členskou schůzi navázaly od 17.00 hodin Hovory s ....

Jako téma hovorů byla zvolena situace v dopravě ve městě. Provoz na silnicích, stání a parkování a další problémy v dopravě. Na hovory byli pozváni zástupci města, státní i městská policie.

Zájezd do Moravské Třebové

Klub přátel společně s vlastivědným kroužkem KZMB uspořádal 3. října 2007 zájezd vlakem do Moravské Třebové - Za sedmizubým hřebenem. V Moravské Třebové se uskutečnila prohlídka města a jeho pamětihodností s průvodcem. Byl čas i na oběd a osobní volno.

Vyhlášení památného stromu

Klub seniorů KZMB a Klub přátel Boskovic se dohodli, že společnými silami zajistí, aby krásný dub na palouku před boskovickým hradem byl vyhlášen památným stromem. Inspirovala je k tomu pověst publikovaná panem Adolfem Vodáčkem a pak ještě uvedená v knize Miloslavy Minxové Pověsti a vyprávěnky z Boskovic „Svatební duby“.

Požádali jsme majitele pozemku, rodinu Mensdorff-Pouilly o souhlas, který nám byl bez problémů udělen a potom také odbor životního prostředí Městského úřadu Boskovice o jeho oficiální vyhlášení.Veškeré potřebné doklady jsou vyřízeny a nic nestálo v cestě oficiálnímu vyhlášení, které se uskutečnilo 10. května 2007 v 15.00 hodin v prostoru před hradem.

Tyto duby byly dva. Princ Rudolf však spáchal sebevraždu a tak podle pověsti dub uschl. Proto členové klubu seniorů současně s vyhlášením památného stromu zasadili druhý dub znovu.

Pamětní deska obětem odsunu židů

Výbor Klubu přátel připravil na 14. březen 2007 odhalení pamětní desky k uctění památky 458 židovských občanů našeho města, kteří byli dne 14. a 15. března 1941 odvlečeni do koncentračních táborů. Bronzová deska, jejíž návrh zhotovil Bedřich Čelikovský, je umístěna v místech shromažďování židovským občanů na náměstí U Vážné studny.

Setkání se zúčastnilo asi 120 občanů. Tuto smutnou událost připomněla Jarka Kovaříková, dále promluvil starosta města ing. Jaroslav Dohnálek a zástupce židovské obce Brno ing. Pavel Fried. Setkání moderovala předsedkyně klubu Eva Šmétková.

Klub přátel děkuje všem, kteří se na realizaci pamětní desky podíleli. Majitelům domu, kteří umožnili desku na jejich dům instalovat a také Bedřichu Čelikovskému a Antonínu Paděrovi, kteří se zasloužili o její výrobu.

Výroční členská schůze

Dne 20. února 2007 se uskutečnila členská schůze Klubu přátel Boskovic. Zúčastnilo se jí 41 členů.

Po uvítání přítomných přednesla předsedkyně klubu Eva Šmétková zprávu o činnosti klubu od minulé členské schůze. Vyzvedla v ní všechny úspěchy, kterých klub dosáhl.

Bylo zajištěno druhé vydání knihy Jaroslava Koutného - Boskovice, můj Betlém a dáno před vánocemi do prodeje. Pravidelně byly kontrolovány a opravovány informační tabule na naučných stezkách zdraví. Bohužel musela konstatovat, že zásahy vandalů a ničení textů jsou velmi časté a stojí nás mnoho námahy a také finančních prostředků při jejich opravování. Dařilo se také vydávat Vlastivědné listy Boskovicka v plánovaných termínech. S povděkem bylo konstatováno, že nám v minulém roce poskytlo město Boskovice grant na jejich vydávání, čímž nám značně pomohlo.

Pokračovali jsme i ve spolupráci s Klubem přátel Pardubicka, i když zde pouze ve výměně tiskovin a také s Klubem historie a vlastivědy Hustopečska. Do Hustopečí jsme uskutečnili autobusový zájezd, při kterém jsme si navíc prohlédli klášter v Rajhradě, historickou kovárnu v Těšanech a také muzeum lidových tradic v Kobylí. Účastníci zájezdu byli velice spokojeni. Bylo jen na škodu, že se nepodařilo autobus plně obsadit.

Kladně předsedkyně hodnotila spolupráci členů klubu se studenty gymnázia, zejména při zjišťování občanů, kteří byli za druhé světové války nuceně nasazeni na práci pro říši. Tato spolupráce i nadále pokračuje.

Společně s klubem seniorů při KZMB jsme připravovali vyhlášení památného stromu - svatebního dubu na palouku před hradem Boskovice. Veškeré potřebné doklady jsou vyřízeny, máme souhlas od majitele pozemku . rodiny Mensdorff-Pouilly k vysazení druhého dubu za ten uhynulý. Slavnostní vyhlášení se uskuteční počátkem měsíce května. (Bližší informace o svatebních dubech jsou v tomto čísle VLB.) Kladně byla hodnocena práce výboru klubu i revizní komise. Výbor se schází pravidelně každých 14 dní téměř se stoprocentní účastí a řeší úkoly stanovené plánem práce.

Samozřejmě byly i věci, které se nám nepodařilo splnit. V plánu práce máme stále sledovat možnost zajistit na náměstí U Vážné studny repliku trojramenné pumpy, která tam byla od druhé poloviny 19. století. I přesto, že jsme jednali na mnoha místech, nepodařilo se nám sehnat odpovídající dokumentaci. Tento úkol však stále sledujeme. Nepodařilo se nám také přesvědčit majitele vytipovaných domů a provést v nich dokumentaci rituálních lázní - mikve o nichž víme, že se v domě nachází. I v tomto úkolu budeme dále pokračovat a věříme, že se nám jej podaří splnit.

Závěrem svého vystoupení poděkovala předsedkyně všem, kteří něco pro klub udělali za jejich práci.

Pak seznámila členskou schůzi s návrhem plánu práce na rok 2007.

Výborem byla vypracována výroční zpráva za rok 2006, která je členům k dispozici u členů výboru.

Poté následovala zpráva o hospodaření, kterou přednesla Jarka Kovaříková. Příjmy činily celkem 45.340,- Kč, výdaje 86.664,- Kč. Rozdíl mezi příjmy a vydáním byl pokryt z finanční hotovosti klubu a byl způsoben především vydáním za dotisk knihy Boskovice, můj Betlém a úhradou za tisk repliky starých pohlednic Boskovic.

Po zprávě pokladní následovala zpráva revizní komise. Ta konstatovala, že hospodaření klubu probíhalo v souladu s plánem práce a nebylo shledáno žádných závad. Revizní komise upozornila na to, že klub má velké zásoby vydaných publikací a pohlednic a doporučila se ve výboru věnovat tomu, jak zlepšit prodej a tím získat prostředky do pokladny.

Po krátké přestávce pak následovala diskuse, ve které vystoupilo celkem 15 účastníků schůze. Diskuse se týkala jednak vlastní práce klubu ale také situaci ve městě.

Uloženo výboru, aby diskusní příspěvky projednal, co se týká klubu aby zařadil do plánu práce. Diskusní příspěvky týkající se města aby předal na městský úřad jako připomínky občanů.

Po ukončení diskuse byl schválen plán práce KPB na rok 2007 a poté schůze ukončena.

Další akce

Z dalších akcí, které přechází z loňského roku do letošního, je důležitá spolupráce s gymnáziem na projektu mapujícím osudy totálně nasazených občanů během druhé světové války.

K trvalým aktivitám klubu patří provoz mikve v domě na náměstí U Templu, vydávání čtvrtletníku Vlastivědné listy a další publikační činnost. Dále kupříkladu trvalá péče o tabule na naučných stezkách zdraví. Zde bohužel často nestačíme opravovat, co vandalové poničí. Takových škod je stále hodně. V letošním roce klub dále plánuje začít s pořádáním poznávacích zájezdů pro své členy. Pokračovat chtějí členové klubu také v pořádání Hovorů, tedy besed na aktuální témata. Věnovat se budeme znovu tématu integrované dopravy. Máme pocit, že lidé o tom stále nemají dost informací a šíří se nejrůznější fámy.

Replika pumpy

Dlouhodobě se členové klubu snaží o instalaci repliky trojramenné pumpy, která bývala na náměstí u Vážné studny. Přes veškerou snahu se nám zatím nepodařilo sehnat potřebnou technickou dokumentaci. Ale budeme dál hledat možnosti, jak tuto věc řešit.

Původní pumpa byla vyrobena v roce 1860 firmou Ambroz Spilka, pumpařství Olomouc. Zatím se nám podařilo zajistit původní návrh a německy psaný popis, který sloužil jako nabídka pro židovskou obec. Pátrání po archivních dokladech na firmu bylo zatím bezvýsledné. Z dokumentů ještě existuje fotografie z let kolem roku 1940, která je však velmi nejasná, takže ani podle ní nelze pumpu rekonstruovat.

Obracíme se na čtenáře, zda někdo z vás nevlastní fotografii, na které by byla pumpa lépe rozpoznatelná. Buďte tak laskaví a zapůjčete nám ji k ofotografování. Přivítáme každou, i sebemenší informaci o tomto problému. Dejte nám vědět na adrese klubu. Děkujeme.

Pište, pište, pište!

Obracíme se znovu na všechny, kdo mohou napsat něco z historie jejich bydliště, nebo vzpomínku na nějakou událost, aby neváhali a napsali nám do VLB. Rádi váš příspěvek přepíšeme do počítačové podoby, případně po dohodě s vámi upravíme. Je opravdu stále větší problém zajistit dostatek zajímavých příspěvků. Pravidelní dopisovatelé nám ubývají a noví se velmi těžko získávají. Přitom je v naší oblasti toho tolik zajímavého, s čím je dobré se podělit s ostatními čtenáři. Vyzýváme Vás proto - zahoďte ostych a pište, pište, pište! Čekáme na Vaše příspěvky. Příspěvky mohou být psané jen rukou. My je již přepíšeme do počítače k uveřejnění.
Stránku připravili Eva Šmétková a Tomáš Pitner, prosinec 2016