cz   en   de

Klub přátel Boskovic

  KPB > Osobnosti Boskovicka > Chaloupka Jaroslav

Chaloupka Jaroslav

předseda MNV, zakladatel Vlastivědných listů Boskovicka
* 29. říjen 1901 Boskovice
+ leden 1980 Boskovice

Jaroslav Chaloupka se vyučil v Praze elektrotechnikem a po návratu byl nějaký čas zaměstnán u fy Braunšleger. Později si pronajal malý krámek v domě pana Cupala na Masarykově náměstí proti kostelu. Zde začal ve skromných podmínkách provozovat elektrotechnickou živnost. Jak sám píše ve svých pamětech, "vpředu bylo několik polic do kterých přišlo něco materiálu, se kterým začínal. Asi uprostřed napříč byl pult na peníze, v němž byla 3 šuflata a dole police na balící papír. Asi v polovině prostoru byla záclona, která přepažovala část obchodu od dílenské. Za touto záclonou byl stůl, na kterém se psalo a vzadu byl ponk se svěrákem na kterém se pracovalo. Z počátku jsem tam pracoval sám, teprve později mi pomáhala část dne sestra.“ Postupně se obchod rozvíjel a zvětšoval. Nakonec dosáhl toho, že se stal výrobcem vařičů a žehliček.

Zapojil se i do veřejného života. To byl také důvod, proč jej v roce 1946 navštívil ředitel Salava a učitel Vykoukal. Bylo tehdy krátce po volbách, ve kterých kandidoval za stranu nár. socialistickou do místního zastupitelstva. Nedlouho před tím vstoupil do této strany s podmínkou, že mu nedají žádnou funkci. Oni však přišli s návrhem, abych se stal předsedou národního výboru. Vyžádal jsem si 2 dny na rozmyšlenou. Když přišli znovu, tak jsem funkci předsedy vzal.

Po volbách jsem byl na kandidátce na druhém místě. Na prvním byl pan Kučera, ale ten tu funkci nechtěl vzít, že by na to nestačil. Učitel Josef Vykoukal šel se mnou do schůze komunistů a tam bylo dohodnuto, že na ONV přijde zástupce komunistické strany, protože na okrese měli většinu komunisté a na MNV jsem byl dohodou určen já. To už se nedalo nic namítat, protože jsem slíbil, že to vezmu. Ještě jsem požádal Karla Kovaříka, který byl předsedou MNV od května 1945, aby tuto funkci vykonával do té doby, než nastoupím já. Mezi tím jsem si připravoval nástupní projev. Krátce potom jsem do funkce nastoupil.“

Jaroslav Chaloupka byl předsedou MNV od voleb v roce 1946 do března 1948. V této době se velmi aktivně věnoval práci na MNV. To nejlépe dokládají 2 silné knihy, do kterých si denně zapisoval s kým a o čem jednal. Bylo by obsáhlé vyjmenovávat vše, o co se spolu s ostatními členy zastupitelstva zasloužil. Vedle práce na národním výboru řídil svoji firmu, byl aktivním členem muzejního spolku.

Ani po roce 1948, kdy z funkce předsedy MNV odešel nezůstal stranou společenského života. Vedl Vlastivědný kroužek Sdruženého Klubu pracujících, spolu s několika dalšími vydávali Vlastivědné listy Boskovicka až do doby, kdy byly rozhodnutím ONV v Blansku zastaveny. Spolupracoval s pracovníky muzea, pány Lindou, Šponerem, Korcem, Jurkem a dalšími. Byl ve styku i s dalšími významnými osobnostmi Boskovic, žijícími mimo Boskovice. Byl prvním, v řádných volbách po roce 1945 zvoleným předsedou národního výboru. Zůstala po něm po jeho odchodu hluboká brázda, na kterou mohli jeho nástupci navazovat. Jak to dělali, zda v tom pokračovali, to je již předmětem dalších úvah, ke kterým bude možné se vracet.

Pokládáme za svou povinnost vzpomenout toto sté výročí narození zakladatele Vlastivědných listů Boskovicka a prvního předsedy místního národního výboru v Boskovicích. Z jeho aktivní práce pro město si můžeme vzít všichni příklad.

Uzavřu tuto vzpomínku citací z deníku J. Chaloupky. „Mohl bych se ještě zmínit o tom, jak jsem v březnu 1948 z MNV odešel. Již nějakou dobu před tím bylo cítit ve vzduchu zvláštní napětí a proto jsem si všechny osobní závažnější věci z MNV odnesl. Jednou před polednem, (chodíval jsem na MNV vždy před polednem) viděl jsem, že moje kancelář, kterou jsem normálně zamykal, je otevřená. Když jsem vstoupil, byl tam Rud. Musil, Nečas konfekcionář, Šafář ze Zahrad a ještě jeden. Musil mi slušně řekl, že dostali od strany úkol, aby převzali ode mne úřad předsedy MNV. Řekl jsem jim, že to chápu, že jsem poslouchal státní rozhlas a že se nebudu vzpírat. Měl jsem již informace i z Brna, že je beznadějné klást nějaký odpor“.

Jiří Bušina
Stránku připravili Eva Šmétková a Tomáš Pitner, prosinec 2014