Klub přátel Boskovic

Drbal Vilém

kamenický mistr, starosta města

Vilém Drbal se narodil 20.října 1889 v Boskovicích. Jeho rodiči byli Vilém Drbal pocházející z Lipníku nad Bečvou, kameník a sochař a Marie Indrová z Boskovic, která sloužila v rodině prof. Absolona, badatele v Moravském Krasu.

Otec Viléma Drbala byl vynikající kreslíř. Jeho přesné kresby nahrazovaly v té době fotografii. Dokumentovaly objekty, mizející části budov, nástěných maleb, reliéfů a fragmentů. Jako sochař pracoval na chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, na parlamentu v Budapeštii chrámu sv. Štěpána ve Vídni.

Manželé Drbalovi měli dvě dcery a syna Viléma. Otec si založil kamenickou dílnu v Boskovicích na Bělé. Bohužel ve 48 letech zemřel. Matka se ujala vedení dílny a syna Viléma poslala na kamenicko-sochařskou školu do Hořic v Podkrkonoší. Po návratu ze školy pracoval v dílně s ostatními dělníky. V roce 1914 se oženil s Josefou Sykovou, dcerou Jindřicha Syky, kameníka a vlastníka pískovcového lomu na Bělé (naproti kapličce). Novomanželé dostali od rodičů nevěsty dům v Havlíčkově ulici číslo 19 (dnes 17. listopadu). Dům byl prostorný pro založení kamenické firmy a navíc byl v blízkosti hřbitova.

Vilém Drbal kreslil návrřhy pomníků dle přání zákazníků, ve své dílně s dělníky jej vyrobil a následně usadil na určené místo na hřbitově. Ve své práci byl velmi přesbný a pečlivý a rád poslechl rady svých sterších dělníků, kteří ho měli velmi rádi. Mimo pomníků se v dílně sekala z pískovce koryta pro dobytek i schody k domům. Později začali pracovat s tak zvaným umělým kamenem, ze kterého vyráběli dlaždice, schody, obruby k hrobům i náhrobní desky, protože tyto výrobky byly levnější a pro některé zákazníky dostupnější. V jeho dílně se pracovalo i se žulou a mramorem. Bohužel zákazníci neplatili včas a už vůbec ne hotově, proto měl mnoho dlužníků a říkával, že kdyby měl ty peníze, které mu lidé dluží, tak může mít dům na náměstí.

Práce kameníků začínala podle počasí z jara a končila o Všech Svatých a Dušičkách, kdy se v okolí hřbitova slavila pouť - kostelíček na hřbitově je zasvědcen Všem Svatým.

Vystrojení dělníci si přišli pro poslední výplatu a paní mistrová měla už připravený stůl, kde s mistrem zasedli k dobrému guláši, tvarohovým koláčům a čaji s rumem. Mistr poděkoval za práci s tím, že na jaře se bude pokračovat.

Vilém Drbal byl členem Živnostenské strany a spoluzakladatelem Živnostenské záložny. Patřil mezi ty občany města, kteří usilovali o jeho rozkvět. V letech 1930 až 1935 a 1939 až 1940 byl zvolen do funkce starosty města, kterou vykonával bezplatně a velmi zodpovědně. V době hospodářské krize zavedl tzv. žebračenky, to je poukázky na nákup potravin pro sociálně slabé spoluobčany.

Miloval fotbal, chodil na zápasy kde pokřikoval jak malý kluk. Protože hříště bylo na pozemku proti budovanému okresnímu úřadu, začal usilovat o vybudování nového sportovního areálu, na který nechal vypracovat návrh. Ovšem na takový projekt bylo třeba hodně peněz a dobrých lidí, takže trvalo dlouho, než hříště a celý areál mohl vzniknout v Červené zahradě.

Vilém Drbal byl velkým milovníkem umění, což zdědil po svém otci, ovšem nadání ke kresbě a sochařství tak výrazné jak jeho otec neměl. Přátelé se kterými se stýkal, byli vesměs umělecky nadaní lidé. Prof. Leo Šmíd, profesor kreslení na boskovickém gymnaziu, František Řehořek akademický malíř z Kořence (boskovický rodák) akademický sochař Axman z Brna a další. V rodině sousedů Otoupalových měli syna Josefa, který projevoval výtvarné vlohy, byl však postižen deformací páteře. Vilém Drbal se zasadil o jeho studium na sochařské škole v Hořicích, které částečně dotoval. Josef pak vysekával písmo na desky pomníků, ale i různé sošky a sochy - kopie slavných děl do kamene a kararského mramoru. V.Drbal se scházel s přáteli v ateliéru kde debatovali nad různými návrhy.

Tak vznikl na popud prof. Schmida a bratra Jelínka - legionářů, návrh na sochu legionáře, na památku padlým v první světové válce. Prof. Schmid nakreslil a vymodeloval návrh, který po schválení byl vytvořen v životní velikosti v dílně V. Drbala, který vybral a objednal i vhodný kámen. Socha je umístěna u budovy dětského domova ve Smetanově ulici.

Při návrhu stavby okresního úřadu v Boskovicích, byla na prostranství před budovou navržena socha T. G. Masaryka. Návrh byl posouzen a schválen. Prof. Schmid vymodeloval z hlíny model sochy - sošku asi 25 cm vysokou. S akademickým malířem a učitelem keramické školy v Letovicích Kovaříkem, vytvořili formu, z hlíny sošku odlévali, glazovali a posléze vypalovali ve školní peci. Serie těchto sošek byla rozprodána, aby se získal alespoň částečný kapitál na úhradu materiálu a následné provedení sochy v nadživotní velikosti. Po skončení příprav objednal V.Drbal dva kvádry pískovce, pravděpodobně z Hořic. Socha byla vyrobena v dílně V.Drbala profesorem Schmídem a Josefem Otoupalem. Přípravné a dokončující práce prováděl V.Drbal se svými dělníky.

Mimo jiné byl v dílně V. Drbala vytvořen pomník padlým v první světové válce podle návrhu Fr. Řehořka, pro Kunštát vytvořen reliéf Jiřího z Poděbrad, pro boskovickou sokolovnu reliéfy zakladatelů Sokola, Tyrše a Fügnera.

V padesátých letech byla V. Drbalovi zastavena živnostenská činnost, byly zabaveny a odvezeny stroje na opracování kamene. Byl pak stíhán i za drobné opravy pomníků a pokutován zvláště za opravy křížů. Vilém Drbal zemřel 23. února 1972 ve věku 82 roků.