cz   en   de

Klub přátel Boskovic

  KPB > Osobnosti Boskovicka > Filip Josef

Filip Josef

včelař, vlastivědec
* 10. září 1910 Knínice
+ 14. červenec 2006 Boskovice

Josef Filip se narodil 10. září 1910 do rodiny zemědělce v Knínicích, která zde žije nepřetržitě již 400 let. Zemědělství mu bylo dáno již do kolébky. Své dětství prožil v Knínicích, kde také vychodil obecnou a měšťanskou školu. Po jejím ukončení pokračoval ve studiu na Zemské odborné škole zemědělské v Boskovicích a poté na Vyšší zemědělské škole družstevní v Praze.

Po absolvování této školy se stal na deset let přednostou svazu Moragra v Brně. V roce 1948 byl však z této funkce odvolán a poslán na práci do Rosických kamenouhelných dolů. Tam pracoval až do roku 1957. V té době onemocněl první předseda založeného JZD a tak se vedení družstva ujal Josef Filip. Předsedu družstva dělal 2 roky a pak jej zase, jak sám říkal, vyhodili. Dál však v družstvu pracoval manuálně. Po Knínicích prošel ještě družstvy v Chrudichromech, Bačově, Vážanech a Sudicích a všude uplatňoval svoje vědomosti. Nějaký čas také pracoval jako lesní hospodář nebo hlídač. V práci zůstal aktivním až do svých 78 let.

Josef Filip měl hluboké znalosti o historii. A to nejen historii obce a kraje, ale zejména historie rodu Filipů, jeho předků. Náboženským přesvědčením to byli evangelíci. Však také vlastní originální Ivančický zpěvník z roku 1581, který si po staletí předávali jeho předkové. “Co se týče života mých předků,“ říká Josef Filip, „byl to především boj o chleba a o udržení rodu. Rod se podařilo udržet ve všech proměnách doby, rozhodně je zde houževnatost.“

Josef Filip byl dlouholetým aktivním členem Vlastivědného kroužku. Podílel se na organizování vlastivědných přednášek a sám také jich několik přednesl. V této oblasti své činnosti úzce spolupracoval s Františkem Kouřilem, Karlem Sedlákem, Františkem Víchem, Josefem Zavadilem, Jaroslavem Chaloupkou a dalšími vlastivědci. Jeho velkým snem bylo vybudování síně tradic v jeho rodné obci, do které připravil řadu materiálů. Velkou životní láskou, která zabrala mnoho času z jeho plodného života byly včely. Založil a do poslední doby stál včele základní organizace včelařů. Včelaření bylo pro něj odjakživa koníčkem. „Včely jsou pracovité a v těžkých dobách jsem u nich hledal klid,“ vysvětloval. Bohužel jeho včeličky osiřely. Již se o jejich hospodář nebude dále starat.

Výčet jeho aktivit by nebyl úplný, kdybychom se nezmínili o jeho jednatelství v zahrádkářské organizaci, o jeho celoživotní činnost v Sokole. Byl také členem staršovstva farního sboru církve evangelické.

Ve svých téměř 96 letech rozdával kolem sebe pohodu a radost. Při oslavě svých 90. narozenin říkal: "Nekóřím, nepijo, a melojo celé svět. Sem staré kmet, mám mnoho let, baví mě svět a nechco homřít hned a pojídám med.“ Osud však tomu chtěl, že za necelých šesti let jsme se s ním rozloučili naposled. Jeho velmi bohatý a ne vždy lehký život a jeho píle a houževnatost při plnění svých plánů je pro nás pro všechny velkým příkladem. Při vzpomínce na pana Josefa Filipa si vždy uvědomme, že je třeba na jeho plány navázat a každý z nás udělat něco pro svou obec, pro společnost.

Zpracováno za použití materiálů Leony Paroulkové z článku v Regionálních novinách k devadesátce J. Filipa.

Jiří Bušina
Stránku připravili Eva Šmétková a Tomáš Pitner, prosinec 2014