cz   en   de

Klub přátel Boskovic

  KPB > Osobnosti Boskovicka > Friš Oldřich

Friš Oldřich

indolog, překladatel
* 7. 5. 1903 Boskovice
+ 14. 1. 1955 Praha

Studoval klasickou a slovanskou filologii na Filozofické fakultě UK, navštěvoval i přednášky indické historie a indoevropského srovnávacího jazykozpytu u prof. J. Zubatého a V. Lesného na pražské německé univerzitě přednášky prof. Winternitze, 1924 - 25 studoval tři semestry u prof. Lüderse Glasenappa a Nobela.

Studia ukončil 1927, po té učil na školách 3. stupně ve Strakonicích, Prešově, Mělníce, od r. 1933 do 1945 v Tišnově. Indologii se věnoval soukromně, 1945 dokončil u prof. Lesného v Praze disertační práci Sattasai a její místo v indické lyrice. V roce 1946 se stal členem redakční rady Nového Orientu - od r. 1950 redaktor. Roku 1948 se habilitoval prací Recenze Amarušataka a byl jmenován soukromým docentem UK.

Následující rok působil na FF Palackého university v Olomouci. Roku 1950 byl jmenován odborným asistentem a 1951 státním docentem indologie na UK v Praze. Od roku 1952 byl členem vědecké rady Malé knižnice Orientu. V témže roce se stal členem vědecké rady Orientálního ústavu a zástupcem vedoucího katedry Předního a Středního východu a Indie, od r. 1953 vedoucím katedry a šéfredaktorem Archivu orientálního. Roku 1954 byl jmenován profesorem staroindické filozofie a děkanem Filozofické fakulty.

Zabýval se filologií indických jazyků a starou íránistikou, vedle toho se věnoval studiu staroindické společnosti po stránce historické i literárně - historické (články v Novém Orientu a Archivu Orientálním). Nejvýznamnějšími oblastmi jeho působení je činnost překladatelská. Zasloužil se o rozšíření oboru indologie o studie moderních Ind. jazyků a literatur. Překládal ze sanskrtu.

Petr Vítámvás
Stránku připravili Eva Šmétková a Tomáš Pitner, prosinec 2014