Horská Eliška
divadelní ochotnice, sokolkaNarodila se 12. 10. 1903 v Lošticích. Již od školního věku ráda recitovala a vystupovala na školních akademiích. V Lošticích také vstoupila do Sokola a v jeho divadelním souboru začala hrát divadlo.
V roce 1930 se s manželem přestěhovala do Boskovic. I zde ihned vstupuje do Sokola. Cvičí a samozřejmě hraje i divadlo. Hrála velmi často, takřka ve všech představeních, od malých rolí po role velké, komické i dramatické.
Její první role na boskovické scéně byla ve hře Jaro v podzámčí společně s Karlem Bašným (asi v roce 1932-33, datum se nepodařilo zjistit).
Pak již následovala velká řada divadelních představení, ve kterých ztvárnila výrazné role. V roce 1934 to byla Kalendářová v operetě Na svatou Annu a postava ve hře O. Scheinpflugové Okénko. S Františkem Tázlarem si zahrála v roce 1939 Štětivcovou v operetě Na tý louce zelený, potom v roce 1941 s Rudolfem Volfem roli Virginie v operetě Růže z Argentiny. Po roce 1945 to byla role ve Strakonickém dudákovi a ve hře Červený mlýn. Pak následovala rychle po sobě celá řada her a postav - Meluzína (1947), Vlastenci rokoka , Makar Dúbrava (1949), Hejtman Talafús, Hádajú sa o rozumné a titulní role ve hře podle B. Němcové Babička (1950). V roce 1951 Mášenka, 1954 matka představená v operetě Mamzelle Nitouche, 1955 Chirurg Platon Krečet, 1958 Slaměný klobouk. Její poslední rolí byla matka v Karvašově Půlnoční mši. Jen nemoc jí znemožnila, aby se dál věnovala divadelní ochotnické činnosti. V posledních létech, kdy již pro nemoc nemohla být tak aktivní na jevišti, působila jako nápověda.
Nesmíme však zapomenout ani její práce s mladými talenty. Především ve válečném období, kdy se nesmělo tolik hrát, režírovala dětská divadelní představení. Společně s učitelem Poláškem uvedli pohádku Princeznu Zlatohvězdku, ve které účinkovalo přes 100 dětí. A ještě tentýž rok režíruje pohádku Krakonošova medicína.
Byla jednou z opor sokolského a později městského ochotnického divadla. Zemřela 11. 11. 1985.