Klub přátel Boskovic

Kouřil František

František Kouřil se narodil 28. ledna 1909 ve Velkých Opatovicích. Již od svého mládí v rodné obci, navíc po brzké ztrátě svého otce, se živě zajímal o historii, vlastivědu, kulturu a národopis a těmto svým zálibám se věnoval po dlouhá desetiletí, včetně nelehkého období padesátých let, až do své smrti.

Po získání několika stejně nadšených spolupracovníků založil Fr. Kouřil v roce 1956 při závodě MŠLZ Velké Opatovice historicko-vlastivědný kroužek, kde zastával funkci předsedy a má hlavní zásluhu na jeho dlouholeté bohaté činnosti.

První velkou akcí tohoto kroužku byla organizace oslav 650. výročí první historické zprávy o Velkých Opatovicích, provedená s úspěchem v roce 1958. Následovala celá řada dalších podobných akcí. Historicko-vlastivědný kroužek vydával čtvrtletník Malá Haná, od roku 1972 Organizační zprávy HVK. Ve vlastivědné knižnici Malá Haná vyšlo 15 svazků, mezi nimi i rozsáhlé dvojdílné Dějiny Velkých Opatovic. Spoluautorem druhého dílu byl právě Fr. Kouřil.

Tento nadšený a neúnavný pracovník neustále bádal a publikoval v celé řadě oborů Jeho záběr byl opravdu široký - historie, národopis, rozvoj zemědělské výroby, dolování žáruvzdorných jílovců, velkoopatovické kamenictví, dělnické hnutí, odboj na Malé Hané, činnost různých spolků, hasičských sborů, historie kostelů, kněží, dějiny obcí - to dovedl Fr. Kouřil shromáždit, zachytit, sepsat a posléze i vydal v nekonečné řadě publikací, pojednání a článků. Nejen přímo ve vydávaných tiskovinách, ale také na příklad v Lidové demokracii, Novém životě, Týdnu u nás, ve Vlastivědných listech Boskovicka, ale i zejména v rozsáhlých a pravidelných příspěvcích v opatovickém Zpravodaji, což činil za velkého zájmu čtenářů.

Jeho vlastivědná činnost se však neomezovala jen na okolí Velkých Opatovic, ale zabírala i Jevíčsko, Konicko, okolí Chornic, Městečka Trnávky, rovněž tak tzv. boskovickou část Malé Hané i výše položené obce Kořenec, Horní Štěpánov ale i vzdálenější Roubaninu, Deštnou, apod. K nejbližším spolupracovníkům vedle místních a okolních nadšenců patřili mimo jiné i akademický sochař Karel Otáhal, který ve Velkých Opatovicích působil a zanechal zde řadu svých výtvorů, známý historik prof. dr. Mil. Trapl z Univerzity Palackého v Olomouci (má úzký vztah v Boskovicím), další dlouholetý vlastivědec a publikující historik František Továrek z Jevíčka a Jan Skutil, literární historik z Moravského muzea v Brně.

Vyvrcholením vlastivědné činnosti byly vlastivědné konference konané pravidelně ve Velkých Opatovicích, jichž byl František Kouřil hlavním organizátorem. Své příspěvky zde pronášeli přední odborníci i amatérští vlastivědci. František Kouřil se zúčastňoval aktivně podobných setkání např. v Adamově, Žarošicích, Nové vsi, Boskovicích i jinde. Od roku 1971 byl členem výboru Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně. V září 1993 byl ve Velkých Opatovicích slavnostně vztyčen dvojramenný kříž na památku obětem bitvy národů u Lipska 1813, které zemřely v polním lazaretu ve Velkých Opatovicích a byly převážně ruské národnosti.

František Kouřil nezapomínal ani na předávání vlastivědných poznatků mládeži. Byl zakladatelem a prvním vedoucím kroužku Malohanáček, který vykonal řadu akcí včetně veřejných vystoupení při různých příležitostech.

Také malé, ale obsahem bohaté muzeum Velkých Opatovic, umístěné v zámku, je hlavním dílem F. Kouřila, což oceňují návštěvníci muzea i zápisy v návštěvní knize.

Byl také velmi činným veřejným pracovníkem. V roce 1945 - 1949 byl finančním referentem a místopředsedou ONV v nově osídlovaném okrese Moravská Třebová. Vedle svého zaměstnání založil ve Velkých Opatovicích Komunální služby a byl jejich prvním vedoucím, potom pracoval dlouhou dobu v MŠLZ Velké Opatovice. Podle jeho vlastních záznamů provedl na 300 smutečních rozloučení se spoluobčany nejen ve Velkých Opatovicích, ale také v Boskovicích, Moravské Třebové, Brně, Olomouci a jinde. Ze své problematiky pronesl asi 150 projevů na různých vlastivědných a kulturních akcích. V místě bydliště byl přes 30 roků předsedou dohlížecího výboru a spotřebitelské rady Jednota SD Boskovice, za což byl oceněn zvláštním uznáním. Ocenění, diplomů a vyznamenání a medailí vlastivědnou, kulturní i veřejnou činnost dostal za svůj život celou řadu a všech si velmi vážil. Zachytit celkový rozsah publikací a činnosti Františka Kouřila však přesahuje možnosti tohoto článku.

Vzpomínka na Františka Kouřila

Dne 28. ledna jsme si připomínali sté výročí narození narození našeho vlastivědce a historika, pana Františka Kouřila.

Narodil se 28. ledna 1909 ve Velkých Opatovicích. Tatínka si moc neužil. Přišla první světová válka , otec musel narukovat, byl zraněn a v roce 1918 zemřel

Pana Kouřila již od mládí zajímala historie. Spolu s profesorem Bohumilem Zlámalem napsali dějiny Velkých Opatovi, které byly vydány v roce 1969 u příležitosti povýšení Velkých Opatovic na město. K 650 letům první písemné zmínky o obci napsal a vydal brožůru o její historii.

A potom již pan Kouřil psal a psal, až do konce svého života. Byl naším sousedem, často jsem za ním chodila pro radu. Stejně tak mnoho studentů, učitelů a všech, co potřebovali něco vědět o historii obce. Vždy jim bylo vyhověno a dostali vyčerpávající odpověď.

Stál u zrodu Historicko-vlastivědného kroužku , aktivně se podílel na vydávání Malé Hané, později Organizačních zpráv vlastivědného kroužku. Pořádal vlastivědné konference na vysoké odborné úrovni, za účasti předních historiků. Z těchto konferencí vydával sborníky přednášek. Napsal historii zdejšího kostela, sboru dobrovolných hasičů, Národopis Velkoopatovicka. V roce 1991 sepsal nové Dějiny Velkých Opatovic a mnoho dalšího.

Také se zasloužil o obnovení a zhotovení repliky dvouramenného kříže na památku zemřelých vojáků z napoleonské války z roku 1813. Kříž byl slavnostně vysvědcen v roce 1993 za velké účasti občanů. Pan Kouřil dostal z Moskvy za tento čin poděkování a vyznamenání za zásluhy.

Do posledních dnů svého života byl velmi činný a pravidelně psal do Zpravodaje města . Měl ještě hodně plánů, toužil dožít se nového tisíciletí. To už mu nebylo dopřáno. Zemřel 21. srpna 1999.

Byl vzorný člověk, na kterého se nezapomíná.

Redakce Vlastivědných listů Boskovicka se připojuje k této vzpomínce na vzácného člověka. František Kouřil byl i častým dopisovatelem do VLB. Rádi jsme se s ním setkávali zejména na vlastivědných konferencích i při jiných příležitostech. Mezi vlastivědci byl váženým a uznávaným pracovníkem. Svou prací také velmi přispěl k činnosti Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně.