Luskač Rudolf
voják, spisovatelNarodil se 21. prosince 1899 v Rájci nad Svitavou jako starší ze dvou synů skladníka místního lihovaru. V deseti letech po ukončení obecné školy se společně s rodiči přestěhovali do Prahy, kde otec dostal místo skladníka v lihovaru. Mladý Rudolf v Praze absolvoval gymnázium a nastoupil jako praktikant na polesí Vyhlídka v Klenčí u Domažlic. Láska k přírodě a lovecká záliba jej přivedly ke studiu na lesnické akademii v Zákupech. Lesním inženýrem se stal až v roce 1926, kdy lesnickou školu dokončil v saském městě Tharande.
Po jednoroční praxi odjel v roce 1927 do SSSR, kde pracoval jako inženýr. Po vpádu hitlerovských vojsk do SSSR vstoupil Rudolf Luskač jako záložní důstojník do řad tvořícího se 1. československého armádního sboru v Buzuluku, se kterým prošel pod vedením generála Ludvíka Svobody přes Duklu zpět do rodné vlasti. V bojích u Kijeva byl zraněn, za svoji bojovou činnost během války dostal sedm československých a sovětských vyznamenání a medailí, včetně dvou válečných křížů.
Do roku 1950 zůstal jako důstojník ve svazku s armádou, v souvislosti s politickými procesy byl v těchto letech odsouzen a na devět měsíců uvězněn. Později byl plně rehabilitován.
Během svého pobytu v Sovětském svazu se ve volných chvílích věnoval lovu a rybářství. O těchto svých zážitcích napsal mnoho povídek, kde popisoval např. dramatické zážitky z loveckých výprav a psal o životě divoké zvěře ve volné přírodě. Tyto své povídky publikoval už v polovině třicátých let, ale intenzivnější literární činnosti se věnoval až od roku 1947. Od roku 1963 se pak stal spisovatelem z povolání.
Rudolf Luskač zemřel 26. června 1971 v Praze, kde je také pohřben. Na jeho rodném domě v Rájci nad Svitavou se nachází pamětní deska.