cz   en   de

Klub přátel Boskovic

  KPB > Osobnosti Boskovicka > Paroulková-Křupková Soňa

Paroulková-Křupková Soňa

pedagožka, spisovatelka
* 18. května 1917 Velká Roudka
+ 5. června 2003

Narodila se 18. května 1917 ve Velké Roudce a žila v Borotíně. Jako studentka na jevíčském reálném gymnaziu, začala již tehdy psát verše a literární tvorbu. Získala 1. cenu v soutěži MNS v Jevíčku v roce 1941 za soubor pohádek a veršů, pod názvem Rodný kraj. Veřejně vystoupila roku 1943 v Pletkově sborníku mladých moravských autorů Podání ruky, poznamenaném okupačním ovzduším. Povídky, zkazky,pověsti i verše dál publikovala převážně v Jitru, Našich zprávách, Moravské orlici, Moravském slově, Hlasech z Hané a v časopise katolického studentstva pod pseudonymem H. S. Mejrma.

Jejím prvním učitelským působením ještě ve válce byl Svárov. Následovaly Němčice, Ludíkov, Svitávka, Vanovice, Borotín.... V Borotíně nastoupila dne 1. 11. 1955, ihned po odchodu Vladislava Šťastného. Velmi dobře se zhostila úkolu ředitelky po devítiletém působení.V roce 1959 měla premiéru divadelní hra Chlapec v čarokruhu, kterou napsal prof. Oldřich Bubeník a Soňa Paroulková. Hráli ji i mimo Borotín.

Po svém odchodu do důchodu ještě do roku 1964 úspěšně působila ve Velkých Opatovicích, Bělé a naposledy v Jevíčku. Na všech místech byla oceňována za svoji činnost a získala mnoho díků „za svět, který milovala“.

V rukopise má knížku veršů pod názvem Na strunách lásky, knihu pohádek Barevné sny a román Inteligent - ničema. Paměti pro ústav českých dějin v Praze jsou dalším nedokončeným dílem. Před Vánocemi roku 1998 se na knižním trhu objevila kniha O bílé paní z Borotínského zámku a druhá kniha z roku 1999 O šesti mládencích.

V obou dílech, jakož i v ostatní tvorbě z let minulých „Zlatý klíč slova otvírá brány tajemné říše Soni Křupkové - Paroulkové“. Vykročme do ní po stopách těch.

Za Soňou Paroulkovou

V neděli 15. června 2003 jsme se naposledy rozloučili s významnou osobností Malé Hané Soňou Paroulkovou. Smrt ukončila její plodný život 5.června 2003 ve věku 86 let.

Soňu to táhlo do světa. Již na Jevíčském gymnáziu pilně studovala jazyky – francouzštinu, němčinu i češtinu. A již tehdy psala do různých časopisů a novin. V Brně vystudovala Pedagogickou akademii a těšila se na studium na vysoké škole. To však již přišla 2. světová válka a zavření českých vysokých škol. V době války pracovala různě, ve stavební kanceláři, jako pomocnice v domácnosti i ve firmě, která stavěla tak zvanou Hitlerovu dálnici. Ještě za války nastoupila na učitelské místo, nejdříve ve Svárově, pak v Ludíkově, Svitávce, Vanovicích, Sudicích a Borotíně. A samozřejmě celý život psala. Do Učitelských novin, kde se objevovala její Slůvka k dětem, v Moravském slově to byly pohádky, psala do Moravské Orlice a mnoha dalších novin a časopisů. Povídky a pověsti se objevily i v pražském Zpravodaji. Její jméno se objevovalo mezi množstvím dalších, dnes dobře známých spisovatelů, jako jsou Josef Kainar, Klement Bochořák nebo Zdeněk Rotrekl, ve sborníku prací osmnácti nejmladších moravských autorů nazvaném Podání ruky…, který pro edici Česká literární Morava uspořádal Václav Pletka a vydalo v roce 1943 nakladatelství M. Stejskal v Praze. Velmi pilně celý život sbírala povídky a pověsti Malé Hané. Před vánocemi 1998 vyšla její kniha pověstí nazvaná „O bílé paní z Borotínského zámku a další pověsti z Malé Hané“. O rok později pak knížka třiceti pověstí z Drahanské vrchoviny a šest navíc z Malé Hané nazvaná „O šesti mládencích“.

Bohužel, už nikdo nedokončí to, co vše měla připraveno k vydání a k obohacení regionální literatury. Jak tiše žila, tak tiše odešla na následky těžké choroby. Bude chybět všem, kteří si se zájmem přečetli její pověsti, kteří si s ní povídali. Věnujme jí alespoň tichou vzpomínku a přejme jí klidné odpočinutí po bohatém, prací a psaním naplněném životě.

Čest její památce. [vyšlo ve Vlastivědných listech Boskovicka 2003/2]

Stránku připravili Eva Šmétková a Tomáš Pitner, prosinec 2016