Placzek Baruch
pedagog, básník, zemský rabín85 let od úmrtí
Narodil se 5.10.1834 v Hranicích na Moravě. Byl významným synem boskovického rabína Abrahama Placžeka. Po maturitě na gymnaziu v Brně studoval na univerzitách ve Vídni a v Lipsku, kde byl6. listopadu 1856 promován doktorem filozofie. Vyučovcal pak na židovských školách ve Frankfurtu nad Mohanem a v Hamburku. Od roku 1860 byl rabínem v Brně. Po smrti svého otce byl jmenován zemským rabínem a tuto funkci vykonával až do své smrti 7.9.1922
Proslul jako řečník a kazatel. Mnohá jeho kázání a smuteční projevy vyšly tiskem. Roku 1867 publikoval sbírku básní „Im Eruw“, v pozdním stáří se věnoval přírodovědnému bádání.
Dne 9.července 1901 obdržel čestné občanství jako uznání morálních vlastností a poděkování za působení ve funkci zemského rabína v Brně v posledních dvou desetiletích.
Placzek Abraham, Baruch, Alfred, Georg
Historie Boskovic byla dlouhá staletí úzce spjatá s existencí početné židovské komunity. Žila zde řada významných osobností, z nichž mnohé upadly v zapomnění. Při vstupu z ulice Hradní do bývalého ghetta se ocitneme v ulici, jejíž původní název byl Zámecká. Více než sto let se ale jmenuje Plačkova. Ne všichni obyvatelé našeho města ale vědí kdo byl Abraham Placzek jehož jméno tato ulice nese. Sice se v Boskovicích nenarodil, ale strávil zde značnou část svého života. A na boskovickém židovském hřbitově také nalezl místo svého posledního odpočinku.
Placzek Abraham
Učenec, rabín
1799 Přerov
+ 1884 Boskovice
Abraham Placzek se narodil v roce 1799 v Přerově. Po svých studiích na ješivách v Kojetíně a v Novém Meste nad Váhom se stal proslulým učencem a rabínem. Působil v Přerově, Hranicích a od roku 1840 v Boskovicích. Po rezignaci moravského zemského rabína Samsona Rafaela Hirsche v roce 1851 byl Abraham Placzek jmenován do jeho funkce. Sídlo moravského zemského rabinátu se tím přeneslo z Mikulova do Boskovic. Svou významnou funkci vykonával až do své smrti v roce 1884. Na jeho počest byla tehdy ulice pojmenována Plačkova a byla příznivě akceptována nejen židovským ale i křesťanským obyvatelstvem města. Boskovice mohou být hrdé, že vzdělaný a moudrý rabín Abraham Placzek zde zanechal svou nesmazatelnou stopu.
Placzek Baruch Jacob, PhDr. - Pedagog, básník, rabín, vědec
1. října 1834 Hranice na Moravě
+ 7. září 1922 Brno
Svá středoškolská studia absolvoval na gymnáziích v Mikulově a v Brně. Vysokoškolská potom ve Vídni a Lipsku. V roce 1856 byl promován doktorem filosofie. Po ukončení studií se stal pedagogem a učil na židovských školách ve Frankfurtu nad Mohanem a v Hamburku. V roce 1860 se stal vrchním brněnským rabínem. Povznesl brněnskou židovskou náboženskou obec a zasloužil se o vybudování brněnské Velké synagogy.
Po smrti svého otce Abrahama Placzka v roce 1884 se stal moravským zemským rabínem. Protože žil v Brně, tak se instituce moravského zemského rabinátu přestěhovala z Boskovic do Brna. Po jeho smrti v roce 1922 ale zanikla.
Baruch Placzek byl mimořádnou osobností. Byl nejen rabínem, ale i básníkem, vášnivým ornitologem a vědcem amatérem na velmi vysoké úrovni. Dopisoval si s Charlesem Darwinem, byl blízkým přítelem a spolupracovníkem Johana Gregora Mendela. Jeho pokusy obdivoval a po Mendelově smrti v některých botanických pokusech pokračoval. Jeho vědecké deníky bohužel v letech 2. světové války zmizely.
Baruch Jacob Placzek je pohřben na brněnském židovském hřbitově.
Placzek Alfred - Podnikatel ve vlnařství
11. září 1870 Brno, Královo Pole
+ 23. listopadu 1942 Terezín
Rodiči Alfreda byli Baruch Jacob Placzek a Karolina, která pocházela z podnikatelské rodiny Löw-Beer. V roce 1904 se Alfred oženil s Mariannou Pollak a nastoupil do vlnařské firmy v Alexovicích, kde působil jako zaměstnanec a prokurista. Zasloužil se i o modernizaci podniku. Nechal vyměnit staré stroje za nové a začal vyrábět módní zboží z česané a mykanépříze. V roce 1913 se rodina přestěhovala z Brna do Alexovic a v následujícím roce se Alfred stal spolumajitelem celé firmy. V roce 1920 potom jediným majitelem. Ve 30. letech v ní již zaměstnával 500 dělníků. Alfredovi a jeho ženě Marianně bylo v roce 1922 uděleno čestné občanství obce Alexovice (nyní součást Ivančic) za dobročinnost a péči o chudé. V roce 1927 si firma zařídila filiálku v Brně na Divadelní ulici odkud se v roce 1933 přemístila na ulici Cejl.
15. května 1942 byli Alfréd Placzek i jeho žena Marianna deportování z Prahy do Terezína, kde Alfred zemřel.
Po znárodnění po válce textilní továrna i nadále vyráběla, ale bylo to pod různými jinými značkami, např Mosilana, Vlněna apod.
Nejstarší syn Alfreda a Marianny Georg Placzek se stal významným celosvětově uznávaným teoretickým fyzikem.
Placzek Georg, Dr. - Vědec, fyzik
9. října 1905 Brno, Náměstí Svobody
+ 26. září 1955 Curych
Georg Placzek pocházel z významné brněnské židovské rodiny, která vlastnila textilní továrnu Skene a spol. v Alexovicích (nyní součást Ivančic). Jeho otcem byl Alfred Placzek a matkou Marianna. Bydleli střídavě v zimě v Brně a v létě v Alexovicích, kde byla jejich továrna.
Georg absolvoval svá středoškolská studia na Německém státním gymnasiu v Brně v letech 1918 až 1924. Vysokoškolská studia pak na Vídeňské universitě a na Pražské německé universitě. Na Fysikálním institutu vídeňské university pak složil dvě doktorské zkoušky.
Jako nejstarší ze sourozenců měl převzít vedení továrny, ale to odmítl. Začal se více věnovat vědecké práci po vzoru svého dědečka Barucha Jacoba. Věnoval se hlavně fyzice a pracoval na různých fyzikálních pracovištích ve světě, např. Utrecht, Lipsko, Řím, Kodaň, Charkov a jiné, kde se seznámil s předními fyziky a matematiky světa.
Zajímal se také o politiku a současné dění ve světě. Už v roce 1934 předpovídal, že Hitler rozpoutá druhou světovou válku. Celou svou rodinu i své přátele před hrozícím nebezpečím varoval. Podařilo se to jen částečně. Jeho otec Alfred Placzek zemřel v roce 1942 v Terezíně a matka Marianna v roce 1944 v Osvětimi.
Georg na začátku války odjel do USA, kde se podílel na válečném nukleárním programu. V roce 1943 pracoval v Montrealu a jeho skupina vědců se připojila k historickému projektu Manhattan. Byl ve velmi úzkých přátelských i pracovních vztazích s Robertem Oppenheimerem. Lze říci, že po jeho boku stál jako spoluobjevitel cesty k atomové bombě i jadernému reaktoru. S největší pravděpodobností byl jediným občanem československého původu, který se zúčastnil prvního pokusného výbuchu atomové bomby v Novém Mexiku v červenci roku 1945.
Po válce se věnoval pedagogické činnosti. Jeho zdraví se po tragédiích v jeho rodině i okolí velmi zhoršovalo. Trpěl vážným dlouhodobým psychickým onemocněním. Věnoval se také publikování článků a často pobýval v Evropě. Zemřel 9. října 1955 v Curychu, oficiálně na srdeční selhání, ale to bylo pravděpodobně způsobené silným předávkováním barbituráty. Po zpopelnění byl jeho popel uložen na hřbitově v Curychu.
Od roku 2005 je v Brně na Náměstí svobody č. 3 umístěna pamětní deska tohoto velkého brněnského rodáka.