Polák Jaroslav
divadelní ochotníkNarodil se 30. srpna 1919 v Zarazicích. Do Boskovic přišel v roce 1941 a nastoupil do Továrny stavebního kování Eisler. Po válce vystudoval Vysoké učení technické v Brně. Po studiích pracoval až do odchodu do důchodu ve Výzkumném ústavu tvářecích strojů v Brně.
Již od svých 8 let hrál v divadelním souboru v Uherském Brodě. První role, ve které v Boskovicích vystoupil, byl v roce 1944 číšník ve hře Začalo to nevinně, kterou uvedl Vlastimil. Režii měl pan Šimíček. Ještě v témže roce vystupoval pod stejným režisérem ve hře Úsměvy a kordy.
První úlohu, kterou hrál pod režií Jaroslava Maňase byl purkrabí Prchlík ve hře Ondráš (1956). Pak následovaly další role ve hrách Slovácká princezka (1956), Izabela Španělská (1957), Dvaasedmdesátka (1957), Třetí přání (1958) a Slaměný klobouk (1958). Pak se na jeden rok odmlčel. Na to Jar. Polák vzpomíná: „Od svých hereckých počátků v Boskovicích mne Jar. Maňas obsazoval do záporných rolí, a tak jsem se mu postavil a řekl, že bych si chtěl zahrát také nějakou kladnou postavu. To se však Jaroslavovi nelíbilo, když jsem se mu postavil. A tak mne do další role neobsadil. Ve Ztřeštěné neděli, která se hrála v roce 1959 jsem dělal nápovědu. Ale již další rok se mu to v hlavě rozleželo a znovu mne obsadil. „
Tou další hrou byla Půlnoční mše. V roce 1961 režíroval hru Pohled do očí, a hrál ve hře Příliš štědrý večer. Rok 1964 mu přinesl roli ve hře Past, a pak to byla detektivka Deset malých černoušků (1966). Po ní následovala vzpomínaná přestávka v činnosti divadla. Ale již v roce 1980 se znovu zapojuje do Ochotnického divadla SKP ve hře Než se zvedla opona. Potom následovala v roce 1983 Lucerna, v roce 1984 režie Maškarády za plotem, v roce 1985 jednoaktovka Jak starý zmoudřel a poslední byla hra I chytrák se spálí. Byla to velká řada rolí i režijních úspěchů. Všechny nebylo možné vyjmenovat, ale na mnohé z nich si zejména starší diváci rádi vzpomínají. Škoda, že zdravotní stav nedovoluje, aby tento seznam rolí mohl pokračovat.