cz   en   de

Klub přátel Boskovic

  KPB > Osobnosti Boskovicka > Stiasstny Wilhelm

Stiasstny Wilhelm

stavitel šebetovského zámku
* 15. října 1842 Bratislava
+ 11. července 1910 Bad Ischl

Dnešní podobu šebetovskému zámku vtisknul na sklonku 19. století známý vídeňský architekt židovského původu Wilhelm Stiasstny, který býval velmi častým hostem barona Mořice KoÚnigswartera. Tento bohatý vídeňský obchodník a bankéř si totiž přál učinit za Šebetova reprezentativní rodinné sídlo, čemuž architekt Stiasstny po všech stránkách vyhověl.

Narodil se 15. října 1842 v Bratislavě v rodině židovského obchodníka Abrahama Stisstneho a jeho manželky Josefiny rozené Breslauerové. Po získání základního vzdělání pokračoval v dalším studiu na vídeňské polytechnice a poté na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Jeho učiteli byli tak slavní a významní profesoři a umělci té doby, jako na příklad Van der Nu/ll, Siecardsburg, Ignatz Reisler či stavitel Schmidt. S vá studia završil řadou studijních cest, na kterých se seznamoval s nejvýznamnějšími evropskými i světovými archetiktonickými památkami.

27. prosince 1868 vstoupil do svazku manželského s Julií Taussigovou z maďarského městečka Stuhlweissenburgu. Mladí manželé se usadili ve Vídni, kde se jim 5. července 1873 narodil syn Sigmund. Právě zde, ve Vídni, se stal Stiasstny také záhy velmi vyhledávaným a uznávaným architektem.

O tom, že byl vídeňskou společností uznáván nejen jako významný architekt, ale i jako představitel židovské kulturní obce, svědčí i jeho členství v celé řadě vídeňských spolků a institucí. Například v roce 1862 založil známou Wiener Bauhu/tte, od roku 1879 byl jedním z čelných představitelů vídeňské židovské obce a spoluzakladatelem společnosti pro sbírání a uchovávání židovských uměleckých památek ve Vídni, byl stavebním radou města Vídně, předsedou spolku živnostníků dolního Rakouska, stál v čele israelskékulturní obce města Vídně, v roce 1893 se stal zakládajícím presidentem vídeňského židovského muzea. Mimo to byl členem celé řady dalších spolků a židovských společenských organizací. V letech 1878 až 1900 a opětovně v letech 1904 až 1919 byl členem obecního zastupitelstva jedné z vídeňských městských částí a v letech 1894 - 1895 také státním radou.

Během svého velmi plodného života projektoval řadu zajímavých staveb. Vedle synygog, obytných domů a továrních budov to byla na příklad v letech 1872-75 Hermannstrasse ve vídeňském Oberdeblingu, v roce 1875 vytvořil plány pro Rotschildovu nemocnici ve Smyrně, v letech 1878-79 vytvořil plány ke stavbě židovské obřadní síně u první brány Centrálního hřbitova ve Vídni, v roce 1879 následovaly plány pro přestavbu šebetovského zámku ve stylu francouzské renesance, v roce 1879 následovaly plány pro výstavbu židovských synagog na Leopoldgasse ve Vídni, Weinbergu u Prahy a polském Czaslau. V letech 1886-87 projektoval synagogu v Malackách na Slovensku, v roce 1895 restaurování vídeňské městské modlitebny, 1897 další výstavbu institutu pro nevidomé Baronin Hirsch. Na přelomu století 1899-1900 pokračoval ve výstavbě opatrovny pro přestárlé a výstavbě mauzolea rodiny Rothschildů. Stranou jeho pozornosti nezůstaly ani nadační domy pro ženské obročí (Franziska-Jeitelessche Stiftungshaus) a nadační dům pro osiřelé dívky ve Vídni (Meroressche Stiftungshaus). V roce 1902 byla podle jeho plánů vystavěna maurská synagoga ve Vídeňském Novém Městě, v roce 1908 nástin zahradního předměstí v Jaffe Achuzat Beit v Tel Avivu. Jeho dílem je i řada náhrobků židovských rodin, z nichž nejznámější jsou náhrobky rodiny Ephrussi a Przibram na Centrálním hřbitově ve Vídni.

Během svého pobytu ve Vídni bydlel Stiassny nejdříve na Lichtenfelsgasse 7, pak Krugerstrasse 8. Zemřel 11. července 1910 v lázních Bad Ischl na srdeční chorobu. Posledním místem jeho odpočinku se stalo židovské oddělení vídeňského Centrálního hřbitova, kam jej v roce 1916 následovala i jeho manželka a 22. února 1941 také syn Sigmund.

Stránku připravili Eva Šmétková a Tomáš Pitner, prosinec 2014