cz   en   de

Klub přátel Boskovic

  KPB > Osobnosti Boskovicka > Svěrák Karel

Svěrák Karel

lékař, vědec, vlastenec, odbojář
* 22. října 1889 Boskovice
+ 24. října 1942 popraven v Mauthausenu

MUDr. Karel Svěrák se narodil v Boskovicích 22. října 1889. Vychodil zde obecnou školu a na místním gymnáziu maturoval v roce 1910. Jeho studium na lékařské fakultě přerušila 1. světová válka. V červenci 1914 narukoval na vojnu. Sloužil většinou jako zdravotník na různých místech fronty. Konec války prožil v zajateckém táboře na italské frontě u města Gorizzia. Jako člen chirurgického oddělení polní nemocnice tam byl až do konce října 1918.

Po válce se hlásil do služeb nově vzniklé ČSR. Dostal studijní dovolenou, dokončil studia a po promoci odešel na Slovensko do Ružomberka. Tam založil odbočku Čsl. Červeného kříže a poradnu Masarykovy ligy proti tuberkulóze. V lednu 1929 byl převelen do Brna, kde působil v hodnosti majora zdravotní služby. Měl i vlastní vyhledávanou ordinaci na Náměstí Svobody. Do zálohy z vojenské služby odešel v roce 1929. Velmi se angažoval v brněnském spolkovém a kulturním životě. Po okupaci zachránil pro Brno Masarykovu léčebnu nádorů.

Za okupace byl MUDr. Svěrák jedním z vedoucích činitelů zdravotně sociální péče. Lékaři i jiní činitelé se na něj obraceli, aby chránil české ústavy před německými zábory a rozkrádáním.

Jeho nesmlouvavý postoj vůči německým okupantům byl příčinou katastrofy, která potkala nejen jej, ale i celou jeho rodinu. Dne 29.12.1941 seskočila na naše území skupina parašutistů, která měla za úkol provést atentát na říšského protektora R. Heidrycha. V prvním období se jejich ukrývání ujali zaměstnanci Červeného kříže a další občané až do atentátu dne 27.5.1942.

V březnu 1942 ČsČK navázal spojení s Masarykovou ligou proti tuberkulóze. Do této akce byl zapojen i dr. Svěrák, který měl pomoci při zajišťování úkrytu v některém klášteře. Atentát na Heydricha 27. května 1942 byl považován za nejvýznamnější odbojovou činnost v okupované Evropě. V rámci lékařských vyšetření se v ordinaci dr. Svěráka v Ječné ulici v Praze konaly konspirativní schůzky. Parašutisté se nemohli zdržovat delší dobu na jednom místě a bylo nutné vyhledávat další možnosti jejich úkrytu.

Domovní prohlídky Němců byly stále četnější. Místoředitel okresní nemocenské pojišťovny v Brně se obrátil na MUDr. Svěráka a požádal ho, aby jej doporučil některým církevním hodnostářům, se kterými byl ve styku. Svěrák mu doporučil kanovníka kapituly svatovítské a předpokládal, že by se úkryt mohl najít v některém klášteře. Ten však tuto prosbu odmítl s oddůvodněním, že mu to jako knězi nedovolují ani církevní, ani světské zákony.

Vypomohl biskup pravoslavné církve Gorazd, který rozhodl, aby podzemní prostory pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici byly dány parašutistům k dispozici. Po výpovědi Karla Čurdy, bývalého parašutisty, se roztočil kolotoč zatýkání, mučení i poprav. Brzy ráno dne 18. června 1942 zemřelo všech sedm parašutistů ukrytých v kryptě kostela Cyrila a Metoděje. Zatýkání bylo ještě intenzivnější. Dne 7. července byl dr. Svěrák na služební cestě ve východních Čechách. Gestapo ten den obsadilo jeho byt v Ječné ulici a odvezlo jeho sedmnáctiletou dceru Iris. Po příchodu domů byl dr. Svěrák přepaden, prohledán, zatčen a odvezen na Pankrác. Jeho manželka Marie byla 24. července zatčena a také odvezena na Pankrác, kde byla vězněna už jejich dcera. Byt byl zapečetěn a patnáctiletý syn Karel, který nebyl náhodou doma, se ukryl u své babičky. Ale ani on gestapu neunikl a 2. srpna byl i on zatčen. Celá rodina byla odvezena 20. srpna do Malé pevnosti v Terezíně. Vyšetřování atentátu prováděla zvláštní komise v Berlíně, která 3. září vynesla rozsudek smrti nad biskupem Gorazdem i jeho pomocníky. Rodina Svěrákových byla 22. října převezena do Mauthausenu a o dva dny později, 24. října, byli všichni její členové popraveni. Na úmrtních listech byla udána doba jednotlivých poprav takto: v 11.42 hodin byla popravena dcera Iris, v 11.44 manželka Marie, ve 14.00 hodin syn Karel a nakonec v 14.02 hodin MUDr. Karel Svěrák.

Vědecká činost MUDr. Karla Svěráka byla velmi obsáhlá. Jeho osobním cílem bylo vybudování velké moderní, zařízené nemocnice v jeho rodišti - Boskovicích, která by vyhovovala potřebám tohoto kraje.

Vzpomínka na tohoto boskovského rodáka a vlastence by neměla být pouze historickou vzpomínkou, ale pobídkou dnešní generaci ke zvýšení činnosti pro město i republiku.

Životním cílem dr. Svěráka bylo, v době před válkou, vybudovat ve svém rodišti v Boskovicích velkou, moderně zařízenou nemocnici, která by vyhovovala potřebám celého zdejšího kraje. Plán se mu nepodařilo uskutečnit, veškeré jeho úsilí zastavila válka. Splnění jeho snu se Boskovice dočkaly až v roce 1958, kdy byla nemocnice vybudována a otevřena.

Na památku MUDr. Karla Svěráka byla pojmenována ulice ve které stával domek ve kterém se narodil. A na něm umístěna pamětní deska, která jej připúomínala. Při zbourání domku byla odevzdána na městský úřad. Nové instalace se však již nedočkala.

Také zasedací síň v nemocnici, jejíž stavby se nedočkal, byla pojmenována jeho jménem. Ale ani to již dnes není skutečností.

Přesto je třeba si připomenout jeho jméno a jeho čin. Jeho příklad statečnosti nechť je příkladem pro nás pro všechny.

Stránku připravili Eva Šmétková a Tomáš Pitner, listopad 2017