Taufer Jiří
básníkNarodil se 5. července 1911 v Boskovicích. Navštěvoval Reálné gymnázium v Boskovicích, kde maturoval v roce 1932. Již na této škole působil na jeho světonázorový vývoj komunisticky smýšlející profesor dějepisu Ludvík Vojtěch. Taufer sledoval komunistický a umělecký levicový avantgardní tisk, studoval vědecký socialismus. Do Brna jezdil na pracovní schůzky levé fronty. Po maturitě na Gymnáziu v roce 1932 odešel studovat do Brna na Právnickou fakultu, kterou dokončil v roce 1937. Právě v době jeho vysokoškolských studií započala jeho politická a publicistická činnost. Jako zpravodaj Dělnické rovnosti byl vysílán na různá místa nepokojů – stávka v rosicko-oslavanském revíru, Mezinárodní olympiáda revolučních divadel v Moskvě apod. Za svoji komunistickou činnost byl už v 1. polovině 30. let sledován a vyšetřován. Na jaře 1939 opustil protektorát a začal pracovat v Sovětském svazu v antifašistickém výboru a v československém vysílání moskevského rozhlasu. Po návratu pracoval jako novinář v Tvorbě a řídil nakladatelství Svoboda. Působil také v diplomatických službách jako velvyslanec v Jugoslávii (1948–1949) a později jako velvyslanecký rada v SSSR (1966–1971). Byl také náměstkem ministra zahraničí (1949), informací (1950–1953) a kultury (1954–1956). Potom se už věnoval literární práci. V 70. letech se podílel na činnosti ve vedení Svazu českých spisovatelů (1972–1982). Své první básnické sbírky vydal již ve svém mládí. Jeho tvorbu silně ovlivňovaly společenské události v celé Evropě – občanská válka ve Španělsku, smrt Barbusse, Gorkého. Věnoval se také překladatelské činnosti (Heinrich Mann, Edgar Allan Poe, ale hlavně Vladimir Majakovskij). Byl nositelem významných státních československých i sovětských vyznamenání. V roce 1975 byl jmenován národním umělcem. Zemřel 3. prosince 1986 v Praze.