Tenora Jan
kněz, historik, spisovatelJan Tenora se narodil 7. února 1863 v rodině kunštátského měšťana. Jeho učitelé - Václav Royt, Vladimír Šťastný, František Bartoš - jej od jeho středoškolských let vedli k zájmu o historii a k samostatnému studiu dějin.
Po maturitě r. 1881 vstoupil do kněžského alumnátu v Brně, který byl prodchnut duchem Sušilovým a žil přípravami oslav blížícího se cyrilometodějského výročí (úmrtí sv. Metoděje). Za studií se pilně věnoval studiu historických pramenů, a brzy začal uveřejňovat první dějepisné články v časopisech (Zora, Zlatá Praha, Sborník historický, Obzor, Blahověst, Časopis Českého musea ad.). Jeho zájem byl široký, věnoval se otázkám obecných církevních dějin, dějinám Moravy i dějinám rodného kraje; nejvýznamnější prací tohoto období jsou jeho Dějiny městečka Kunštátu, vydané r. 1885.
V témže roce, 26. července, přijal kněžské svěcení a jeho prvním působištěm se stala Doubravice nad Svitavou, kde byl kaplanem u faráře Jana Soukopa, ctitele cyrilometodějského, který jej podporoval v jeho zájmu o moravské dějiny. V dalších letech se jeho místa kněžského působení často měnila - Želetava, Kostelní Vydří, Znojmo, Hevlín, Sulíkov. Po r. 1891 se stal farářem v Růžené u Třeště a od r. 1895 ve Chvalkovicích u Bučovic, kde sloužil téměř 30 let. Za svoji horlivou službu v duchovní správě byl jmenován čestným kanovníkem kolegiátní kapituly u sv. Václava v Mikulově. V srpnu 1924 odešel na odpočinek a pobýval u svého bratra Msgr. Adolfa Tenory, kapitulního děkana a preláta v Brně; zároveň působil jako starosta Dědictví sv. Cyrila a Metoděje.
I v průběhu let svého kněžského působení se věnoval dějepisné práci, nejznámější jsou jeho svazky vydané ve Vlastivědě Moravské, Kunštátský okres (1903) a Bystřický okres (1907); dále sepsal Život sluhy Božího P. Martina Středy z Tovaryšstva Ježíšova (1898), Blahoslavený Jan Sarkander (1920) a řadu článků věnoval Františkovi kardinálu Dietrichsteinovi. V tomto období, kdy již byl na odpočinku, vydal spis Kathedrální kostel sv. Petra a Pavla v Brně (1930).
Na podzim v roce 1936 Jan Tenora vážně onemocněl a 1. prosince téhož roku zemřel. Je pochován na Ústředním hřbitově v Brně.