cz   en   de

Klub přátel Boskovic

  KPB > Osobnosti Boskovicka > Trapl Miloslav

Trapl Miloslav

pedagog, spisovatel
* 29. dubna 1899 Blansko
+ 1. června 1979 Olomouc

Byl nejznámější z učitelské rodiny Traplovy, vystudoval gymnázium v Brně a v Boskovicích, filozofickou fakultu Karlovy university v Praze. Nejdříve učil na řadě gymnázií, od r. 1945 začal dr. Miloslav Trapl přednášet na Masarykově universitě v Brně, posléze byl pověřen založením sociologického ústavu a semináře na Palackého universitě v Olomouci. V r. 1949 byl jmenován universitním profesorem. Protože po únoru 1948 byla sociologie jako věda zrušena, věnoval se až do konce života historii.

Učitelské působení rodiny Traplových na Boskovicku a na Blanensku.

Moravská větev rodu Traplů pochází z Malé Hané. První známý člen rodu Ondřej pocházel z Vážan u Boskovic a je o něm první zmínka v knínické farní matrice v roce 1797. V gruntovní knize z roku 1808 je veden jako půlláník na gruntu č. 35 ve Vážanech. Z rodinné tradice je známo, že se již v této době Traplovi zabývali soukenictvím (mimo zemědělství), které snad dalo jméno jejich rodu. (Francouzky je sukno le dra, le drapelieu je soukeník). Tuto teorii podporoval u mého pradědečka Karla Trapla i boskovický hrabě Alfons Mensdorff de Poulily st. Zasedali spolu v městské radě Boskovic. Členové německé větve Traplů (z Hustopečí) tvrdili, že existuje dokument o francouzském původu rodu v archivu kláštera v Heidelbergu. V polovině 19. století se přestěhoval Karel Trapl do Boskovic, aby se zde plně věnoval soukenickému řemeslu. Usadil se na tehdejší Růžové ulici v domě č. 13. Narodilo se mu 10 dětí, z toho tři synové. Z nich dva se věnovali učitelskému povolání, třetí pak působil také ve funkcích spojených s prací s mládeží.

Nejstarší syn Karla Trapla, Jaroslav se narodil v Boskovicích 9. února 1871 a vystudoval klasické gymnázium v Brně a brněnský učitelský ústav. Po skončení studia působil krátce v Brně u známého předáka moravského národního hnutí dr. Adolfa Stránského jako vychovatel malého syna Jaroslava, později také proslulého politika. Po založení Moravské strany lidové roku 1891 dr. A. Stránským se stal Jaroslav Trapl členem této strany. V té době se stal učitelem na obecných školách v Blansku a po vzniku měšťanské dívčí školy roku 1906 se stal jejím ředitelem. Působil zde až do roku 1918. Jaroslava Trapla provázela po celé období jeho učitelského působení pověst přísného, ale krajně spravedlivého učitele, známého svou neúplatností. Jeho účast v národním a pokrokovém hnutí způsobila, že byl po vzniku Československa povolán do Boskovic jako ředitel zdejší měšťanské školy a zároveň byl jmenován okresním školním inspektorem. Získal si velkou vážnost učitelstva celého tehdejšího boskovického okresu, mimo jiné i tím, že se za učitele postavil v době jejich protestů proti omezení tzv. paritního zákona, který byl přijat v r. 1919. Paritní zákon dal učitelům stejná práva jak ostatním státním zaměstnancům, ale v prosinci byl novelizován, což vedlo i ke snížení učitelských platů. To vyvolalo velké protestní hnutí učitelů v ČSR. Ke konci svého působení ve funkci inspektora byl Jaroslav Trapl 27. února 1931 jmenován čestným občanem města Blanska. Do penze odešel 1. ledna 1933 a odstěhoval se do Brna do Masarykovy čtvrti, kde žil až do své smrti v srpnu 1957.

Jaroslav Trapl byl poprve ženat s Emilií Řezníčkovou , která pocházela z rolnické a mlynářské rodiny v Doubravici nad Svitavou. Z manželství se narodily tři děti, syn Miloslav a dcery Jaroslava a Pavla. Po smrti manželky roku 1907 se o rok později Jaroslav Trapl podruhé oženil. Jeho manželkou se stala učitelka Vlasta Chytilová, nar. 24. dubna 1871 v Žernůvkách u Lysic, které pocházela ze známé brněnské rodiny Chytilů. Vlasta vystudovala brněnský učitelský ústav a jejím posledním učitelským působištěm Boskovice, kde od roku 1891 působila na obecné škole. V roce 1908 po sňatku musela Vlasta Traplová podle tehdejšího zákona „o celibátu učitelek“ odejít ze školské služby, což ji sice velmi mrzelo, neboť své povolání milovala, na druhé straně ji to však umožnilo věnovat veškerou péči svým třem nevlastním dětem, které si velmi zamilovala a dokázala jim plně nahradit vlastní matku. S Jaroslavem Traplem žila až do své smrti 30. března 1948 v Brně.

Mladší bratr Jaroslavův Jan Trapl sice nebyl učitelem, ale přesto jsem ho do mého přehledu zařadil, neboť se výrazně podílel a exponoval v práci pro mládež. Narodil se 11. června 1877 v Boskovicích a po gymnaziálních studiích v Brně a Novém Bydžově absolvoval právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy university v Praze. Pak působil řadu let v soudní službě na Moravě a po vzniku ČSR byl v letech 1919 - 1921 přednostou okresního soudu v Napajedlech. Roku 1921 byl přeložen do rodných Boskovic a byl zde až do odchodu do penze roku 1933 přednostou zdejšího okresního soudu. Po odchodu do důchodu žil až do své smrti, stejně jako jeho bratr Jaroslav v Brně v Masarykově čtvrti.

Pozoruhodná byla činnost dr. Jana Trapla, rady vrchního zemského soudu, kterou věnoval mládeži. Již v roce 1917 vybudoval s pomocí kroužku sociálních pracovníků, zejména z řad učitelských a starostů obcí v Boskovicích Okresní sirotčí útulnu a denní útulek pro děti pracujících matek. Roku 1921 se stal předsedou Okresní péče u mládež v Boskovicích a zůstal jím až do svého odchodu do Brna. Spolek vybudoval roku 1926 moderní okresní dětský domov s útulkem pro opuštěné matky a kojence, internát pro mladistvé provinilce a děti, které se zabývaly žebráním. Tento domov i s internátem byl postaven nákladem půl milionu Kč. JUDr, Jan Trapl se podílel i na zřízení lékařských poraden v Boskovicích a v Letovicích. Také po odchodu do důchodu pracoval Jan Trapl pro mládež, byl jejím jednatelem a zasloužil se o vybudování řady dětských domovů a ozdravoven. Po únoru 1948 byl svých funkcí zproštěn.

Nejmladší syn Karla Trapla František, o němž jsem se už zmiňoval v úvodu svého příspěvku, se narodil 19. srpna 1879 v Boskovicích. Vystudoval stejně jako starší bratr gymnázium v Brně a učitelský ústav a věnoval se, žel jen krátce, učitelské dráze. Jako absolvent učitelského ústavu učil na obecných školách na okrese Boskovickém, v Kunštátě, ve Žďáře a v Černovicích v letech 1899 - 1908. Pro těžkou plicní chorobu byl však l. října 1908 předčasně penzionován a žil pak jako penzista především v Brně až do své smrti 21. prosince 1944.

Po jistém zlepšení zdravotního stavu si ke skromnému důchodu přivydělával jako soukromý úředník v Moravské bance. Byla to škoda, neboť v době svého aktivního učitelského působení na boskovickém venkově si dokázal najít čas a napsal povídku „Vážanští“, v níž dokázal aktuálně využít místní dialekt a popsat příběh z počátku 19. století ze svého rodného kraje. Tento článek vyšel roku 1908 v časopisu „Besedy lidu“ a byl díky Vlastivědnému kroužku při SKP v Boskovicích znovu vytištěn v minulém roce. Bohužel nemoc způsobila, že se František Trapl již nemohl věnovat nejen učitelskému povolání, ale ani další badatelské a literární činnosti.

Učitelskému povolání propadli i dcera a syn Jaroslava Trapla. Dcera Jaroslava Traplová (1897 - 1977) působila jako učitelka mateřské školy. Prošla velké množství působišť, ale nejdéle působila na Malé Hané, od roku 1925 do roku 1938 učila na mateřské škole ve Slatině a v západní části soudního okresu Jevíčko. Po Mnichově roku 1938, kdy byla Slatina zabrána nacistickým Německem a stala se součástí Sudet, musela Jaroslava Traplová z kaje odejít.

Nejznámější u učitelské rodiny Traplů byl bezesporu syn Jaroslava Trapla Miloslav Trapl, který se narodil v Blansku 29. dubna 1899. Je znám především ze svého vysokoškolského působení na Masarykově universitě v Brně a zvláště na Palackého univerzitě v Olomouci i jako autor mnoha prací o T. G. Masarykovi a o moravském národním obrození. Působil však také na Malé Hané.

Miloslav Trapl vystudoval gymnázium v Brně a v Boskovicích na filozofické fakultě Karlovy university v Praze filozofii a zeměpis. Působil na řadě gymnázií, nejdříve v Břeclavi, pak v Nových Zámcích na Slovensku. O prázdninách roku 1930 se vrátil ze Slovenska na rodnou Moravu a oženil se v té době s rodačkou z Boskovic Josefou Koutnou. Ve školním roce 1930 - 1931 pak Miloslav Trapl učil na zemské vyšší reálce v Jevíčku dějepis a zeměpis. Pak byl přeloženo Hustopečí u Brna, kde působil až do roku 1936. V letech 1936 - 1945 byl pak profesorem II. reálného gymnázia v Brně.

V roce 1945 začal dr. Miloslav Trapl přednášet sociologii na Masarykově universitě v Brně a o rok později odešel s prof. dr. J. L. Fischerem, pověřeným rektorem nové Palackého university do Olomouce, aby zde založili sociologický ústav a seminář. Habilitoval se na filozofické fakultě Masarykově university v Brně a roku 1949 byl jmenován universitním profesorem. Protože sociologie jako obor byla po únoru 1948 jako buržoasní „pavěda“ zrušena, musel přejít na svůj druhý oblíbený obor historii, které již zůstal věren až do konce života. Přednášel na filozofické i pedagogické fakultě University Palackého až do roku 1970, kdy byl na začátku normalizace penzionován. Jeho pedagogická a zvláště vědecká činnost byla již mnohokrát popsána v řadě článků v časopisech a sbornících. Chtěl bych se zde jen zmínit o tom, že si uchoval až do konce života vřelý vztah k Boskovicím a k celé Malé Hané, napsal o zdejším regionu řadu článků, stkal se s boskovickými vlastivědnými pracovníky a psal do zdejšího časopisu. Byly to např. články o významných učitelích pocházejících z Boskovicka, vzpomínky na Traplovy učitele z boskovického gymnázia , recenze na práce vycházející na Malé Hané apod.

Profesor Trapl zemřel v Olomouci 1. června 1979, měsíc poté, co se dožil 80 let.

Učitelské povolání si zvolili i synové Miloslava Trapla a další z rodiny, nikdo z nich však již učitelsky nepůsobil na Malé Hané. Přesto si většina z nás udržuje v Boskovicku trvalý vztah.

Doc. PhDr. Miloš Trapl, CSc., katedra historie filozofické fakulty UP Olomouc
Stránku připravili Eva Šmétková a Tomáš Pitner, prosinec 2014