Klub přátel Boskovic

Ungar Hermann

N�mecky p��c� spisovatel Hermann Ungar se narodil v bohat� a vzd�lan� rodin� v�robce lihovin v b�val�m �idovsk�m m�st� Boskovic�ch 20. dubna 1893. Pat�� ke spisovatel�m tzv. Pra�sk�ho kruhu, kte�� dodnes z�stali ve st�nu daleko zn�m�j��ch Franze Kafky �i Franze Werfela. U� za sv�ho �ivota byl Ungar jako spisovatel zn�m jen �zk�mu okruhu p��tel a liter�t�, �ada z nich (nap�. Thomas Mann) v n�m vid�la jednu z nejv�t��ch nad�j� pov�le�n� n�meck� literatury. Ungar bohu�el zem�el p��li� z�hy, tak�e se sv�m d�lem neprosadil za sv�ho �ivota do �ir��ho pov�dom� �ten���, a po jeho smrti vn�j�� okolnosti odsunuly jeho d�lo do hlubok�ho zapomn�n�. P�isp�ly k tomu i d�vody vnit�n�: Ungarovy pov�dky, rom�ny a dramata se sv�m a� bezohledn� realistick�m zobrazov�n�m lidsk�ho zla, chorobnosti, sexuality a smrti zna�n� vymykaj� b�n�mu �ten��sk�mu vkusu.

Jen prvn�ch deset let �ivota str�vil Ungar ve sv�m rodn�m dom� �Na C�sa�sk� v dne�n� Zborovsk� ulici, ale z�itky z d�tstv� poznamenaly cel� jeho dal�� �ivot a tvorbu. Po maturit� na n�meck�m gymnasiu v Brn� (maturita 1911) za�al studovat hebrej�tinu a arab�tinu v Berl�n�, po roce p�e�el na pr�va do Mnichova a pozd�ji na Karlovu univerzitu v Praze. Ungar narukoval na v�chodn� frontu l. sv�tov� v�lky a po vyl��en� ze zran�n� dokon�il pr�va (promoval 1918). Od roku 1921 p�sobil jako diplomat v Berl�n� na vyslanectv� �SR, od roku 1928 pracoval na ministerstvu zahrani�� v Praze. V ��jnu 1929 ze slu�by ode�el, aby se mohl pln� v�novat spisovatelsk� kari��e, ale u� o dva t�dny pozd�ji onemocn�l z�n�tem slep�ho st�eva, kter� byl p���inou jeho p�ed�asn� smrti.

Pro�il ��astn� man�elstv�, z n�ho� se narodili dva synov�, z nich� star�� dodnes �ije v Anglii. Rodinn� vztahy, zejm�na vztah mezi otcem a synem, byly �ast�m motivem i v Ungarov� tvorb�.

V posledn�ch dvou desetilet�ch se da�� o�ivit liter�rn� odkaz Hermanna Ungara, kter� obsahuje prvotinu Chlapci a vrazi, rom�ny T��da a Zmrza�en�, d�le posmrtn� vydan� soubor pov�dek Colbertova cesta, v�t�� mno�stv� pov�dek a esej� rozpt�len�ch v r�zn�ch �asopisech, i t�i divadeln� hry (V�lka, Rud� gener�l, Zahradn� bes�dka). �pln� soubor Ungarova liter�rn�ho d�la v�etn� jeho dopis� vydal ve t�ech svazc�ch v n�meck�m origin�le Dieter Sudhoff z Paderbornu (NSR) v letech 2001 - 2002, kter� Ungarovi v�noval u� d��ve svou obs�hlou doktorskou pr�ci. V �esk�m prost�ed� p�ipom�n� Ungara pam�tn� deska s jeho portr�tem na jeho rodn�m dom� (autor akad. socha� Bed�ich �elikovsk�), osazen� ke 100. v�ro�� spisovatelova narozen�.

V�znamn�m p��sp�vkem k o�iven� Ungara jako spisovatele je prvn� �pln� �esk� p�eklad Ungarovy prozaick� beletristick� tvorby. Po��dil ho dlouholet� ungarovsk� badatel Dr. Jaroslav Br�nsk�.

Veselohra Alt�nek v Br�nsk�ho p�ekladu se hr�la t�i sezony v pra�sk�m studiu Ypsilon.