Valtr Alois
divadelníkJeho otec byl krejčí. Bydleli na Bělé, později se přestěhovali do Katolického domu.
Vyučil se kadeřníkem. Zaměstnán byl v Bystřici pod Hostýnem, kde již začal hrát a režírovat. V roce 1929 nastoupil na vojenskou základní službu. Když se z vojny vrátil, osamostatnil se a otevřel dámské kadeřnictví. To provozoval až do roku 1948, pak v něm dál pracoval jako vedoucí až do důchodu.
Na svou divadelní kariéru vzpomíná: „Poprvé jsem šel na jeviště jako dítko z mateřské školy ještě před první světovou válkou v roce 1914. Bylo to v Katolickém domě, hrál jsem obecního sirotka. Tenkrát se ještě svítilo petrolejkami a já se dostal poprvé do světla ramp. Tento zážitek ve mně zůstal po celý život.“
Po návratu z vojny bydlel s rodiči v Katolickém domě, a tak měl jeviště a divadelní ochotníky v domě. Orelské divadlo, do kterého se velmi aktivně zapojil, bylo tehdy na velmi dobré úrovni. I jeviště bylo na tehdejší dobu velmi slušně vybavené. V orelském divadle nejen hrál, ale i režíroval. Byly to hry Mlynář a jeho dítě, Kříž u potoka, Lešetínský kovář, Paličova dcera.
Z té doby vzpomíná Alois Valtr na Josefa Klára, bratry Krajíčkovy, bratry Vodáčkovy, Františka Dragouna, Adolfa Šafáře, Tomáška, Horáka, Vlachovou, Jalovou, Svobodovou, Ptáčkovou a na řadu dalších.
Jako režisér byl velmi aktivní. Tak ku příkladu v roce 1932 režíroval celkem 6 divadelních her z devíti, které orelské divadlo v tom roce uvedlo. Byly to např. hry Amor ve vojenské uniformě, Dražba na nevěstu a 1 člověk spravedlivý. Z dalších her to byla v roce 1940 Paní Marjánka, matka pluku. Ihned po válce se zapojil do městského ochotnického divadla a hrál ve hrách Červený mlýn (1945), v Poláčkově hře Otec svého syna (1945), dále to byli Simonovovi Ruští lidé (1946) a Kožíkova Meluzína (1947), Vlastencové z boudy (1950) a Jiráskovi Psohlavci (1953).
Byl první z těch starších divadelních ochotníků, kteří se zapojili do obnovovaného ochotnického divadla v roce 1979. Režíroval pohádku O Honzovi a princezně Zlatovlásce (1979) a v témže roce hrál ve hře Případ Adam a Eva. Nezapomenutelné byly jeho úlohy ve hrách Podskalák Karla Hašlera (1982) a Slaměný klobouk (1983). Byl opravdu jedním z velmi aktivních divadelních ochotníků Boskovic, na které se nezapomíná.