Vaněk Jaroslav
řezbář, sochař, restaurátorNarodil se 31. března 1914 v Lysicích, kde také vychodil základní školu. Od roku 1928 se učil řezbářem v Poličce a poté i v Brně, kde také v letech 1931-1933 absolvoval večerní kurzy při Škole uměleckých řemesel u profesora Oppenheimera. V Kutné Hoře potom pracoval jako řezbář, ale byl tam také nasazen jako dělník ve stříbrných dolech. Od roku 1945 působil jako samostatný umělec v Brně a v roce 1950 se stal členem Svazu výtvarných umělců v oboru restaurátorství.
Od roku 1945 se podílel na opravě válkou poškozených památek v Brně. Jeho největší zálibou bylo restaurovat betlémy v brněnských kostelech, např. v Králově Poli nebo Komíně. Pokud byla potřeba jenom oprava, provedl ji, ale také doplňoval jednotlivé figurky nebo i větší části objektu. Nejvíce času věnoval betlému v kostele u Minoritů, kde pracoval od roku 1946 až téměř do své smrti v roce 1991. Dalším jeho výtvarným dílem je betlém u Kapucínů v Brně, na kterém průběžně pracoval od roku 1955. Pro klášterní kostel v Rajhradě vytvořil betlém s postavami svaté rodiny v téměř životní velikosti. V osmdesátých letech také dohlížel na opravu brněnské katedrály nebo se podílel na restaurování Parnasu a sousoší sv. Trojice na Zelném trhu nebo morového sloupu na Náměstí Svobody v Brně. Podílel se na restaurování na různých místech hlavně jižní Moravy – Křtiny, Kroměříž, Mikulov, Slavkov, Buchlovice a mnoha dalších. Sochu sv. Stanislava pro farní kostel v Kunštátě vytvořil z třešně z lysické zahrady. Pro farní kostel sv.Prokopa v Letovicích, na objednávku tamějšího faráře P. Františka Krchňáka, spolužáka z Lysic, Jaroslav Vaněk vytvořil v letech 1982-1986 čtrnáct zastavení křížové cesty.
Jaroslav Vaněk byl hluboce věřící člověk, přátelil se s mnoha kněžími a právě proto mohlo vzniknout takové množství jeho skvělých děl, ale byl to jistě i důvod, proč jeho práce v té době nebyla doceněna.
Podrobnější text můžete najít ve Vlastivědných listech Boskovicka 2014/1