Veselý Oldřich
muzikant, divadelníkNarodil se 1. 7. 1914 v Šemíkovicích na okrese Třebíč. Již od dětství ho lákala hudba a měl velký zájem stát se profesionálním zpěvákem. Tato veliká záliba mu zůstala až do dnešních dnů. A od hudby byl již jen krůček k divadlu.
Již jako jedenáctiletý školák hrál ve školním představení Švandu dudáka ve stejnojmenné divadelní hře J. K. Tyla. Na gymnáziu ve Znojmě se věnoval hlavně zpěvu. Pak vystudoval Pedagogickou akademii v Brně. Zpíval v Pěveckém sdružení moravských učitelů a připravoval se na zkoušky na konzervatoř. Život však je složitější, než si člověk přeje. Na konzervatoř se nedostal a musel proto nastoupit vojenskou základní službu. Léta 1937 až 1945 byla pro Oldřicha Veselého velmi složitá. Marné hledání učitelského zaměstnání, vojenská služba, práce na zemědělském hospodářství rodičů, zapojení do ilegální odbojové činnosti proti německým okupantům, zatčení a věznění v německých věznicích.
Teprve rok 1945 a návrat domů mu dal možnost vrátit se opět ke své lásce - ke zpěvu a k divadlu. Na studium konzervatoře však již v 31 letech bylo pozdě. Nastoupil proto jako úředník nejprve ve Svitavách, pak v Moravském Krumlově a nakonec od listopadu 1946 natrvalo zakotvil v Boskovicích. Zde našel vše, co potřeboval jako nezbytný doplněk svého života. Zpěv a divadlo. Zapojil se do pěveckého sboru Janáček a samozřejmě do ochotnického divadla. Od roku 1947 do roku 1990 to bylo celkem 44 divadelních her a divadelních rolí. Z těch významných je nutné jmenovat postavu Buriána ze hry Vlastenci rokoka (1949),
Zinčenka z Kornejčukova Makara Dúbravy (1949), Pobera z Lomu ze hry Hejtman Talafús (1950), Kozinu v Jiráskových Psohlavcích (1953), Ondráš ve hře Ondráš, pán Lysé hory (1956). Z poslední doby to byla postava Krutického v Ostrovského 1 chytrák se spálí (1986). Nezapomenutelný je jeho Mareš v Tylově Fidlovačce, kterého zahrát hned několikrát. Mezi tím byly role i v dalších hrách, jako byl Bařtipán, Hádajú sa o rozumné, Slovácká princezka, Dvaasedmdesátka, Třetí přání, Lucerna a velká řada dalších her.
Při hodnocení práce O. Veselého pro divadlo a boskovickou kulturu vůbec, je nutné vzpomenout jeho činnosti v estrádní skupině měst. ochot. div., kde společně s Jaroslavem Maňasem, Karlem Bašným, Karlem Klemsou, Františkou Slámovou a dalšími absolvovali velké množství vystoupení v jednotlivých místech okresu.
Značná je i jeho práce organizátorská. Pomáhal vždy při přípravách divadelních představení tam, kde to bylo třeba. Svou pílí byl příkladem i pro mladší členy ochotnického divadla. A to zvláště proto, že účast na divadelní činnosti je jen jednou částí jeho aktivního zapojení do kulturně společenského života města. I dnes nechybí na žádné akci pěveckého sboru Janáček a pokud mu to zdravotní stav dovolí zpívá sólově na různých kulturních akcích. Je zapojen i do chrámového sboru.
Sám říká: „Dík vzácnému pochopení manželky jsem mohl dát boskovické kultuře všechny své síly a umění. 1 na úkor svého volného času. Důležité však je to, že jsem to dělal rád, s láskou a zápalem.“