Klub přátel Boskovic - Osobnosti Boskovicka

Volf Rudolf

divadelní ochotník

* 3. dubna 1904 Lysice

+ listopad 1966 Boskovice

Narodil se 3. dubna 1904 v Lysicích jako nejstarší syn z 11 dětí místního fotografa. Jak bylo tehdy zvykem, nejstarší syn šel studovat. Chodil pěšky z Lysic do gymnázia v Boskovicích, protože v době první světové války nejezdily žádné dopravní prostředky. Již jako student se pečlivě věnoval divadlu, muzice a poezii. Na gymnáziu maturoval v roce 1925. Na další studia však rodina neměla finanční prostředky. Proto nastoupil jako úředník do Okresní nemocenské pojišťovny v Boskovicích. Po návratu ze zaměstnání se v Lysicích věnoval ochotnickému divadlu. A to nejen hraní, ale i režírování. Při své práci v Boskovicích se seznámil i s boskovickými ochotníky, hrajícími tehdy v několika spolcích – Sokol, Orel, DTJ apod. Po krátké době si s nimi zahrál.

V roce 1933 se přestěhoval do Boskovic a ihned se zapojil do ochotnické divadelní činnosti v Sokole. Významnou úlohu sehrál v divadelní činnosti v Boskovicích po ukončení druhé světové války. Společně s dalšími divadelníky ustavili Městské ochotnické divadlo, které sdružilo všechny divadelníky Boskovic do jednoho ochotnického divadla a byl zvolen jejím předsedou.

Po roce 1948, kdy se kulturní činnosti přesouvaly pod odborové organizace do závodů, působilo divadlo pod ZV Kras a po ustavení Sdruženého klubu pracujících přešlo pod něj. V té době byl Rudolf Volf získán jako uvolněný pracovník SKP. Klubu a divadlu zůstal věrný až do listopadu 1966, kdy po těžké nemoci zemřel.

Za dobu svého působení v Boskovicích režíroval velké množství divadelních her. Z významných titulů to byl Wernerův Červený mlýn, znovu uvedený v roce 1945. Dále to byl Večer ruských jednoaktovek (1945), Tylův Strakonický dudák (1945), Langerův Velbloud uchem jehly (1946). Velký úspěch sklidila i hra O. Scheinpflugové Quyana s autorkou v hlavní roli. V roce 1951 režíroval Afinogenovu Mášenku. Z dalších her to byla Legenda o lásce Nazima Hikmeta (1956), hra Oldřicha Daňka Pohled do očí (1961), Karla Čapka Loupežník (1963) a řada dalších. Ale nejen režíroval. V některých z těchto her a i v dalších si zahrál. Pro některé inscenace navrhoval a s dalšími spolupracovníky realizoval scénickou výpravu. Byl prostě duší divadla, kterému zasvětil celý svůj život. Pro divadlo vychoval řadu dalších ochotníků.

Dlouhou dobu byl také předsedou oblastního výboru Svazu českých divadelních ochotníků. Ne nadarmo mu jeho přátelé z divadla říkali „velký předseda“.

Klub přátel Boskovic
	KPB > Osobnosti Boskovicka > Volf Rudolf
Volf Rudolf divadelní ochotník * 3. dubna 1904 Lysice + listopad 1966 Boskovice Narodil se 3. dubna 1904 v Lysicích jako nejstarší syn z 11 dětí místního fotografa. Jak bylo tehdy zvykem, nejstarší syn šel studovat. Chodil pěšky z Lysic do gymnázia v Boskovicích, protože v době první světové války nejezdily žádné dopravní prostředky. Již jako student se pečlivě věnoval divadlu, muzice a poezii. Na gymnáziu maturoval v roce 1925. Na další studia však rodina neměla finanční prostředky. Proto nastoupil jako úředník do Okresní nemocenské pojišťovny v Boskovicích. Po návratu ze zaměstnání se v Lysicích věnoval ochotnickému divadlu. A to nejen hraní, ale i režírování. Při své práci v Boskovicích se seznámil i s boskovickými ochotníky, hrajícími tehdy v několika spolcích – Sokol, Orel, DTJ apod. Po krátké době si s nimi zahrál. V roce 1933 se přestěhoval do Boskovic a ihned se zapojil do ochotnické divadelní činnosti v Sokole. Významnou úlohu sehrál v divadelní činnosti v Boskovicích po ukončení druhé světové války. Společně s dalšími divadelníky ustavili Městské ochotnické divadlo, které sdružilo všechny divadelníky Boskovic do jednoho ochotnického divadla a byl zvolen jejím předsedou. Po roce 1948, kdy se kulturní činnosti přesouvaly pod odborové organizace do závodů, působilo divadlo pod ZV Kras a po ustavení Sdruženého klubu pracujících přešlo pod něj. V té době byl Rudolf Volf získán jako uvolněný pracovník SKP. Klubu a divadlu zůstal věrný až do listopadu 1966, kdy po těžké nemoci zemřel. Za dobu svého působení v Boskovicích režíroval velké množství divadelních her. Z významných titulů to byl Wernerův Červený mlýn, znovu uvedený v roce 1945. Dále to byl Večer ruských jednoaktovek (1945), Tylův Strakonický dudák (1945), Langerův Velbloud uchem jehly (1946). Velký úspěch sklidila i hra O. Scheinpflugové Quyana s autorkou v hlavní roli. V roce 1951 režíroval Afinogenovu Mášenku. Z dalších her to byla Legenda o lásce Nazima Hikmeta (1956), hra Oldřicha Daňka Pohled do očí (1961), Karla Čapka Loupežník (1963) a řada dalších. Ale nejen režíroval. V některých z těchto her a i v dalších si zahrál. Pro některé inscenace navrhoval a s dalšími spolupracovníky realizoval scénickou výpravu. Byl prostě duší divadla, kterému zasvětil celý svůj život. Pro divadlo vychoval řadu dalších ochotníků. Dlouhou dobu byl také předsedou oblastního výboru Svazu českých divadelních ochotníků. Ne nadarmo mu jeho přátelé z divadla říkali „velký předseda“.
Stránku připravila Eva Šmétková, srpen 2023