Wilhelm Rudolf
kronikář ŠebetovaPři psaní o zajímavých šebetovských osobnostech bychom neměli zapomenout ani na dlouholetého šebetovského kronikáře Rudolfa Wilhelma (8. 6. 1913 - 1. 10. 1992). I když není šebetovským rodákem, o historii vesnice se vždy velmi živě zajímal a díky tomu nám zanechal řadu zajímavých informací a zpráv z jejich obce.
Narodil se 8. června 1913 v Knínicích u Boskovic, kde absolvoval základní školu, a poté pokračoval v dalším studiu na Gymnáziu v Boskovicích.
Po příchodu do Šebetova zde působil jako poštmistr. Každou volnou chvilku však věnoval rozhovorům se starými šebetovskými občany a zapisování a shromažďování jejich vzpomínek a zážitků. Této činnosti se věnoval zejména od roku 1954, kdy se ujala vedení šebetovské kroniky jeho manželka Marie, povoláním učitelka. Pan Wilhelm jí začal v její nelehké práci pomáhat. Kronika totiž nebyla od počátku druhé světové války až do roku 1956 vedena a bylo proto nutné zpětně zachycovat a zaznamenávat z různých útržků a vypravování téměř patnáctiletou nezaznamenanou historii vesnice. Údaje, které se mu podařilo shromáždit, poté shrnul do kronikářského svazku nazvaného Paměti občanů Šebetova a Světlé a do útlé a neobyčejně živě a čtivě napsané knížečky Šebetovských pověstí, kterou velmi citlivě ilustrovala Ctirada Lukášová. Všechny pověsti jsou zde přesně lokalizovány do Šebetova a jeho nejbližšího okolí. Děj velké většiny z nich se odehrává v 18. a 19. století. Vystupují v nich nejrůznější šebetovští občané, ale také nadpřirozené bytosti jako např. vodník, hastrman, čarodějnice a další pohádkové bytosti. Avšak i přes toto tajemné jádro, základ všech pověstí je reálný. Vychází z objektivní skutečnosti, kterou vysvětluje poeticky svérázným způsobem. Jako příklad nám může posloužit jedna ze tří pověstí o šebetovském hastrmanovi.