Hugo Mensdorff-Pouilly
Narodil se v roce 1929 v Boskovicích. Je posledním člověkem francouzského rodu Mensdorff-Pouilly, který se na boskovickém zámku narodil. Měl krásné dětství v kruhu svých rodičů a sourozenců. Děti byly vychovávány svými rodiči velice přísně. Těžké okamžiky života jim pomáhala překonávat především katolická víra. Hugo Mensdorff-Pouilly do konce roku 1944 navštěvoval klasické Gymnázium v Brně. Druhou polovinu školního roku pak už Gymnázium v Boskovicích. V dubnu 1948 se spolu s rodiči a sestrou Terezií pokusili o odchod do ciziny, který se však nezdařil. Proto byl Hugo Mensdorff-Pouilly vyloučen ze všech středních škol v Československu. Později mu sice bylo umožněno maturovat v náhradním termínu na podzim roku 1948, ale protože byl v té době ve vězení, už nikdy neodmaturoval. (V maturitním protokolu je…
Po mnoha zdravotních i politických problémech mohl Hugo Mensdorff-Pouilly v roce 1950 nastoupit do práce v Praze, kde od té doby žije. V říjnu 1951 nastoupil vojenskou službu ve VTNP – PTP (Vojenské tábory nucené práce – pomocné technické prapory), kde sloužil více než 31 měsíců. Po celou dobu komunistického režimu mohl vykonávat pouze podřadné práce.
V roce 1990 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí a v říjnu 1990 odjel jako vicekonzul na české velvyslanectví do Paříže, odkud se vrátil až v roce 1994. Od roku 1995 pan Hugo Mensdorff-Pouilly pracuje v hodnosti rady – vyslance na velvyslanectví Suverénního řádu maltézských rytířů v ČR. Je také předsedou Nadačního fondu Vincentinum, členem představenstva Nadačního fondu národních muzeí a galerií. Angažuje se také ve Společnosti Dr. Emila Háchy, která si klade za cíl očištění této osobnosti od nepravd a pomluv.