Ludvík Vojtěch
Narodil se 17. listopadu 1889 v Boskovicích. Byl jedním z prvních studentů boskovického Gymnázia, kde maturoval v roce 1908. Ve studiích pokračoval na Karlově univerzitě v Praze, kde studoval dějepis a zeměpis. Na Gymnázium se vrátil v roce 1913 jako zkušební kandidát, ale v příštím roce přešel na reálku v Jevíčku. Po vzniku samostatného Československa odešel učit do Levoče na Slovensku, kde byl až do roku 1921, kdy přešel zpět do Boskovic. Již v tomto období se Ludvík Vojtěch stal jedním z vůdčích funkcionářů KSČ, byl členem Federace dělnických tělocvičných jednot a aktivně působil v dělnickém tělovýchovném hnutí. V obecních volbách v roce 1924 kandidátka KSČ v čele s Ludvíkem Vojtěchem získala velké množství hlasů a prof. Vojtěch se stal náměstkem starosty Boskovic. V letech 1925 a 1926 předsedal táborům lidu, které uspořádali v Boskovicích komunisté. Byl přeložen do Příbora, ale v roce 1928 se na státní reálné gymnázium vrátil a učil zde až do roku 1939, kdy byl opět přeložen, tentokrát do Moravských Budějovic. Později byl zbaven školského působení a 1. ledna 1941 byl jako nežádoucí živel dán do výslužby. V létě 1943 byl gestapem zatčen a odsouzen k nucené práci v káznici v Bayreuthu, kde byl až do konce druhé světové války. Po osvobození Československa se opět stal profesorem na boskovickém Gymnáziu, ale jen na částečný úvazek, protože současně zastával funkci předsedy ONV v Boskovicích. 19. dubna 1948 se stal poslancem NS. V těch dobách už učil poměrně málo, protože se více věnoval výkonu různých funkcí. V letech 1948–1950 byl ředitelem Gymnázia. V květnu 1952 rozvázal pracovní poměr, aby se mohl plně věnovat své poslanecké činnosti, v následujícím roce odešel do důchodu. V roce 1964 byl vyznamenán Řádem práce. Až do konce svého života (zemřel 1. října 1964) zůstal aktivním komunistou.