Založení Gymnázia Boskovice
Málokteré město v Čechách i na Moravě se snažilo tak dlouho jako Boskovice získat střední školu. Faktorem, který ovlivňoval až do 20. století poměry v Boskovicích, byla existence židovského ghetta, takže až do roku 1919 existovaly vlastně dvoje Boskovice – křesťanské a židovské. Křesťanské si vždy zachovaly svůj český charakter, naproti tomu Židé se převážně hlásili k německé národnosti.
Boskovické školství se také vyvíjelo ve dvou větvích. Nejstarší zprávy o škole pro křesťanské obyvatele pochází z roku 1534. Svoji školu měli i Židé. Listina je doložena už roku 1591. Ale protože byl vyučovacím jazykem jazyk německý, sehrála silně germanizující úlohu. Existence dvou škol s dvojím vyučovacím jazykem a s dvojím náboženstvím působila jako brzdící činitel v boji za zřízení vyššího stupně školy v Boskovicích.
Revoluční rok 1848 přinesl v tehdejší rakouské monarchii změnu i ve školství. A tak vlastně v této době začala asi padesátiletá snaha boskovických občanů vyřešit otázku středního školství v Boskovicích. Skončila až v roce 1900, kdy došlo k úplnému vítězství.
Obecní výbor opětovně požadoval po ministerstvu zřízení střední školy, protože „jest o vzdělání mládeže celého města Boskovice nedostatečně postaráno“. Nejprve to měly být třídy s vyučovacím jazykem německým, ale od roku 1871 už byl požadavek na zřízení školy s vyučovacím jazykem českým. Ale veškeré snahy města o zřízení gymnázia byly neúspěšné. Nicméně Boskovičtí se nedali odradit. 4. února 1899 podalo obecní zastupitelstvo novou žádost na ministerstvo a současně byly podnikány kroky i v zemském sněmu, který nakonec přijal rezoluci vládě ohledně zřízení gymnázia v Boskovicích. Po dalším jednání říšských poslanců moravských ve Vídni došlo konečně prohlášení ministerstva ze dne 21. listopadu 1899 č. 6807, že „Jeho excellence pan správce tohoto ministerstva hodlá vzíti v úvahu zřízení státního gymnasia s vyučovací řečí českou v městě Boskovicích počátkem školního roku 1900/1, a to zatím otevřením první třídy“. Zároveň zemská školní rada požádala obecní zastupitelstvo Boskovic, aby se zavázalo opatřit přiměřenou školní budovu a nejméně dvanáct učeben, s byty pro ředitele a školníka, s tělocvičnou a hřištěm, udržovat, osvětlovat, otápět a čistit školní místnosti. Dále opatřit a udržovat školní pomůcky a nářadí předepsané pro gymnázium, platit školníky a umístit gymnázium prozatímně do vhodných prostor. Zastupitelstvo se na své schůzi 11. prosince 1899 zavázalo splnit všechny body a usneslo se umístit gymnázium prozatím do nové měšťanské školy.
Obecní představenstvo města Boskovic obdrželo od c. k. okresní školní rady přípis (ze 23. července 1900) se sdělením: „Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčilo Nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. července 1900 s výhradou ústavního povolení potřebných prostředků nejmilostivěji schváliti, aby počátkem školního roku 1900- 1901 v Boskovicích zřízeno bylo státní gymnasium s českou řečí vyučovací“.
Tak byla téměř padesátiletá snaha boskovických občanů o zřízení střední školy ve městě korunována úspěchem.
Ve školním roce 1900 – 1901 byla zřízena jedna třída o dvou paralelkách (36 a 35 žáků), které byly umístěny v budově měšťanské školy v Komenského ulici. Obecní zastupitelstvo zatím vybíralo vhodné místo na stavbu školy. Zemská školní rada pak doporučila provedení stavby na zahradní parcele naproti třídě Komenského. O rok později bylo do prvního ročníku přijato 55 žáků, v dalším roce pak 43 žáků. Stavba budovy gymnázia byla zahájena 21. dubna 1902. Vyučování v ní bylo zahájeno 18. září 1903. Prvním ředitelem byl 3. září 1900 jmenován prof. Pavel Krippner, profesor gymnázia v Přerově v letech 1879 – 1900, absolvent pražské univerzity s aprobací latina, řečtina, čeština. Původně čtyřčlenný pedagogický sbor se roku 1903 rozrostl na deset profesorů a čtyři ročníky tehdy měly v šesti třídách 206 žáků.
Slavnostní svěcení nové budovy se konalo v neděli 20. září 1903 odpoledne. Celou slavnost pořádala městská rada. Pro tuto příležitost bylo slavnostně vyzdobeno celé město. Dříve, před desátou hodinou, stanul slavnostní průvod před vestibulem budovy, kde ředitel školy přivítal hosty. Poté vystoupil radní Lipka, který všem účastníkům slavnosti poděkoval. Zvláště těm, kteří svou přítomností vyslovili svou přízeň, a těm, kteří se zasloužili o stavbu nové budovy. Dále následoval banket, na kterém byly proneseny přípitky. Pozdě odpoledne byli účastníci seznámeni se zněním blahopřejných telegramů a přípisů. Po banketu následoval v Sokolské zahradě koncert. Finanční výtěžek ze slavnosti měl sloužit k podpoře nemajetných žáků. Tímto koncertem byla celá slavnost zakončena.
A tak vlastně po padesáti letech od podání první žádosti mohli vstoupit do gymnázia první žáci.
Eva Šmétková