Vzpomínka na Karla Henka
Čas nelze zastavit i když bychom si to velice přáli. Jak čas rychle ubíhá si uvědomujeme zejména ve chvílích, když se naposledy loučíme s lidmi které jsme měli rádi a kteří byli našimi přáteli a nebo jakýmkoliv způsobem zasáhli do našeho života. Najednou se nám před očima jako film vynoří vzpomínky na uplynulé roky. A nejinak tomu bylo na sklonku roku 2006 kdy jsme se naposledy rozloučili s našim milým kamarádem, muzikantem a zpěvákem Karlem Henkem. Pro kulturu v Boskovicích toho udělal mnoho. Kdo by ho v Boskovicích neznal. A nejen v Boskovicích, ale v celém okolí. Ať již jako člena ochotnického divadla, odkud si ho já pamatuji již někdy z 60. let v roli Dona Carlose v divadelní hře Isabela Španělská. Ale hlavně si ho všichni pamatujeme jako zpěváka s pěkným hlasem a muzikanta s jeho housličkami. Nejdříve s tanečním souborem Pedagogické školy, pak již s jeho lidovou kapelou, bez které se neobešla žádná veselice a taneční zábava. Jaké hezké vzpomínky máme na jeho muziku, která nám hrála na Mazuráckých slavnostech - stavění a kácení máje, pochovávání basy, na plese.
Hrával a zpíval srdcem, snad se tím muzikantem přímo narodil. Nezapomenutelné byly později jeho večery s jeho muzikou které bývaly pravidelně "Na zámecké jízdárně". Jeho zpěv dovedl potěšit každého a smutnou dušičku rozveselit. Vždyť naše generace neměla takové možnosti jako mají dnešní lidé. Žili jsme úplně jinak a Karel nám svými písničkami přinášel radost a štěstí v době, kdy na příklad televize byla úplnou vzácností. Náš život Karel okořenil svými krásnými písničkami a muzikou a proto je Karel Henek pro naši generaci nezapomenutelný a máme ho navždycky zapsaného v našich vzpomínkách. Jistě by nám hrál a zpíval ještě nějaký čas, ale zákeřná, těžká nemoc mu v tom zabránila. Moc mu však za jeho muziku děkujeme. A tak, jako naši rodiče a pamětníci dosud vzpomínají na muzikanta pana Antonína Trapla, naše generace i ti mladší budou jistě ještě dlouho vzpomínat na muziku a písničky, které nám zpíval Karel Henek.
Dnes už je Karel Henek tam - někde v "Muzikantském nebi", kde už na něho čekali někteří členové jeho kapely, kteří ho předešli. A určitě již zase spolu ladí svoje nástroje a čekají na nás, aby nás tam - někde přivítali hezkou písničkou, pěkně po našem.